Hlavní obsah stránky:
 předchozí
|
Josef Dygrýn | další |
| Výchozí galerie |
Plk. i.m. JOSEF DYGRÝN, DFM
Nejúspěšnější československý stíhač roku 1941 se narodil jako dítě sobodné
matky 6. března 1918 v Praze. Vychovávala ho teta v Hněvkovicích u Humpolce.
Vyučil se strojním zámečníkem, krátce pobýval v Praze a u strýce ve Lhoticích
u Humpolce. Odtud je také odvozeno jeho pozdější °nom-de-guerre° Ligotický
(Lhotický podle Lhotic). Zájem o techniku a letectví jej nakonec přivedl do
školy pro odborný dorost letectva při VLU v Prostějově, kterou prodělával
v letech 1937-1938. Tamtéž pak prodělal i kurs létání podle přístrojů, což
se mu později v Británii při nočním létání dobře hodilo. Onoho tragického
15. března 1939 chtěli žáci učiliště na starých stíhačkách Avia Ba-33 uletět
do sousedního Polska, ale velitel VLU plk. Bedřich Starý jim v tom zabránil.
Svobodník Josef Dygrýn proto stejně jako ostatní letci zvolil "pozemní"
cestu a 14. června 1939 s pistolí v ruce přešel u Morávky hranice do sousedního
Polska. Po krátkém pobytu v Krakově a v táboře v Malých Bronowicích pak 29.
července 1939 odplul na lodi Castelholm do Francie. Tam se však k bojové činnosti
nedostal. Cvičil a přeškoloval se sice na základnách Avord a Chartres, ale
rychlý spád válečných událostí jej donutil k rychlému odjezdu na britské ostrovy.
Do RAF byl přijat v hodnosti Sergeant. Po přeškolení na Huuricany u 6. OTU
v Sutton Bridge byl 14. října 1940 přidělen nejprve k britské 85 a dvanáct
dní na to k 1. stíhací peruti. I díky jemu se °Jednička° stala proslulou jednotkou.
Jeho pilotní schopnosti však tehdy ještě nedosahovaly pozdější úrovně. V průběhu
dvou týdnů - od 29. října do 13. listopadu 1940 - při nezdařených přistáních
zzcela odepsal dva Hurricany (P5187 a N2433). Situace vedla k tomu, že musel
být odeslán na doškolení k CFS v Upavonu (27. lidtopad až 8. prosinec 1940).
Od té doby již žádnou havárii neměl.
Poprvé na sebe výrazně upozornil v dobách, kdy Luftwaffe přešla k nočním náletům
na Británii. V průběhu velkého nočního boje nad Londýnem v noci z 10. na 11.
květen 1941 jeho Hurricane Mk.IIB Z2687 šel do vzduchu celkem třikrát a sestřelil
celkem tři nepřátelské letouny - dva He 111 a jeden Ju 88. To byl skutečně
raketový nástup na stíhače, o jehož pilotních kvalitách ještě nedáívno leckdo
pochyboval. V následujících týdnech se °Jednička° zúčastnila řady bojových
akcí nad Kanálem a nad severní Francií (tentokráte ve dne) a on znovu potvrdil
své kvality: sestřelil další dva letouny a další poškodil; podílel se i na
zneškodnění plovákového He 59. Stal se tak nejúspěšnějším československým
stíhačem roku 1941. Po úspěších pochopitelně následovala i vyznamenání, mezi
nimiž dominovala Záslužná letecká medaile (DFM). V citaci k jejímu udělení
se pravilo:
"Tento poddůstojník začal létat u této operační perutě v říjnu 1940.
V noci z 10. na 11. květen 1941 zničil tři nepřátelské letouny (dva He 111
a jeden Ju 88). Poté zničil ještě dva Me 109 a poškodil třetí. Kromě těchto
svých služebních zásluh Sgt Dygrýn prokázal zcela zřejmě útočnost a statečnost
během všech příležitostí, při nichž se dostal do kontaktu s nepřítelem...
Nikdy se ze žádného důvodu nevyhnul žádnému bojovému letu či hlídce, při níž
se předpokládalo, že půjde o intenzívní operaci. Navíc k těmto vynikajícím
schopnostem jako pilota a poddůstojníka svým povzbudivým příkladem inspiroval
všechny, kteří s ním přišli do styku." *
* PRO, AIR 2/8904. Návrh na udělení DFM z 5. září 1941.
U britské °Jedničky°, kde sloužila celá řada jeho krajanů, setrval do 23.
září 1941. V té době totiž byli stíhači, dosud sloužící u Britů, stahováni
k jednotkám československým, aby tak zaplnili místa po padlých, nezvěstných,
raněných či odvelených druzích. Josef Dygrýn byl přemístěn k 310. československé
stíhací peruti, která tehdy ve skotském Dyce vyměňovala Hurricany za Spitfiry.
Po přezbrojení se pak přesunula do jižní Anglie. krátce poté byl Dygrýn povýšen
na Warrant Officera.
U °Třistadesítky° setrval do 20. května 1942, kdy se na žádost F/L Karla Kuttelwaschera,
DFC, vrátil ke své staré °Jedničce°. Kuttelwascher, jenž tehdy jako velitel
její A letky slavil velké úspěchy při nočních ofenzívních operacích Night
Intruder nad okupovanou Francií, zde hodlal postavit českou letku intruderů,
vyzbrojenou čtyřkanonovými Hurricany Mk.IIC.
V noci ze 3. na 4. červen 1942 panoval na letišti Tangmere, odkud 1. peruť
operovala, čilý ruch. K akci Night Intruder se připravovalo celkem sedm pilotů,
mezi nimi i tři Češi: F/L Karel Kuttelwascher, P/O Otto Pavlů a W/O Josef
Dygrýn. Piloti v různých intervalech směřovali k několika německým leteckým
základnám: St. André de l° Eure (Kuttelwascher nad ním této noci sestřelí
dva a poškodí třetí nepřátelský stroj), Evreux-Fauville a Chartres. Kola Dygrýnova
Hurricanu Mk.IIC Z3183 se odlepila z dráhy v 01.05 h a krátce poté stroj zmizel
v temnotě. Od té doby jej už nikdo živého nespatřil. Dygrýn měl za úkol hlídkovat
v okolí letiště Evreux-Fauville, ale přesnou příčinu jeho ztráty již asi nikdo
neobjasní. Určitým vodítkem může být pouze Kuttelwascherovo hlášení, že při
návratu zaregistroval mimořádně silnou palbu flaku z přístavu Le Havre. Nelze
vyloučit, že jejím terčem byl právě Dygrýnův letoun.
Teprve po třech měsících, 8. září 1942 mořský příboj vynesl na anglické pobřeží
u města Worthingu mrtvolu neznámého letce. Na blůze battle-dressu měl našit
pilotní odznak RAF a stužky tří vyznamenání. Podle nich vzniklo podezření,
že jde právě o Dygrýna, ale jistota nebyla, neboť tělo bylo v rozkladu a identifikační
štítek, známá °psí známka°, scházel. Mrtvý však měl u sebe automatický revolver
Astra model 1915 s mistrně gravírovanou rukojetí. Tato maličkost nakonec přispěla
k tomu, že v mrtvém byl nakonec pozitivně identifikován právě Josef Dygrýn.
* Ostatky byly pohřbeny za všech vojenských poct 14. září 1942 na hřbitově
ve Westwellu v Kentu (hrob číslo 243), vedle hrobu své manželky, která náhle
zemřela tři měsíce před ním.
* Pistole měla totiž zajímavou historii. V září 1941 se Josef Dygrýn oženil
s dvacetiletou příslušnicí WAAF Doris Grevesovou. Po pěti měsících mu však
manželka náhle zemřela. Dygrýn, založením spíše introvert, pak většinu volna
trávil gravírováním své osobní zbraně, kterou rok předtím koupil v jakési
hospodě od bývalého španělského interbrigadisty. Koupil od něj i stříbrem
vykládaný opasek a pouzdro na revolver. Kamarádi obdivovali jeho pozoruhodnou
cizelérskou práci, ačkoli osn sám ji ze skromnosti spíše tajil. Astru si krásně
vyzdobil. Na rukojeti se skvěl pilotní odznak RAF z bílého kovu, hlaveň byla
ozdobena jmény Doris, Noel a Paddy. Nebýt této skutečnosti, která byla známa
jeho kamarádům, byl by Dygrýn zřejmě někde pohřben jako neznámý letec. Rajlich,
J.: Esa na obloze. strana 101.
Československo i Velká Británie vysoce ocenily jeho úspěšnou bojovou činnost
udělením několika vyznamenání: třikrát Československým válečným křížem, dále
Československou medailí Za chrabrost, Československou medailí Za zásluhy I.
st., Pamětní medailí čs. zahraniční armády (se štítky F a VB), britskou Distinguished
Flying Medal, The 1939-1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe
Star a Defence Medal. Svou poslední bojovou akci absolvoval jako rotmistr,
po válce byl in memoriam nejprve povýšen na podporučíka a roku 1991 na plukovníka.