
Příloha
Jan Břinek
Vývoj názvu Hloubětín: Až do husitské revoluce všechny písemnosti, obsahující název Hloubětín jsou latinské. První slabiku všech názvů z té doby tvoří samohláska "u", názvy se však liší začáteční souhláskou a samohláskou druhé slabiky:
Glupetin (listina české královny z roku 1233)
Hlupetin (listina českého krále z roku 1253)
Lupetin (listina pražského biskupa z roku 1257)
Lupotin (zápis v křižovnické knize z roku 1363)
Lupatin (papežská listina z roku 1207)
Celkem se dá říci, že nejstarší prokazatelný název Lupatin, poslaný do Čech roku 1207 z Říma, byl u nás nahražen v prvních letech husitské revoluce názvem Hlupietin (zápisy v pamětních knihách staroměstských z let 1420-1424). České doklady o Hloubětíně se vyskytují až po husitské revoluci. Nejstarší písemností českou, ve které se vyskytuje název Hloubětín, je křižovnický urbář z roku 1515, má tvar Hlaupietin, ale vyslovovalo se Hloupětín. Čili latinsky Hlupietin se změnil po husitské revoluci v český Hloupietin, psaný Hlaupietin nebo Hlaupetin (gruntovní kniha z roku 1515).
Od začátku 18. století jsou dokumenty s názvem Hloubětína německé. Používají název Hlaupietin (křižovnická mapa z roku 1701) a jeho variace Hlaupětin (Gedenkbuch z roku 1835) a Hlaupetin (Grundbuch z roku 1842). Latinské názvy z té doby užívají Hloupietin (Protocollum z roku 1795). Roku 1848 Palacký vydal " Popis království českého". V této publikaci se Hloubětín jmenuje Hlaupětin. Historik V. V. Tomek názvu Hlaupětin zůstal věrný až do své smrti v roce 1905. Hloubětínský učitel Jan Pečený roku 1848 na schůzi učitelů k svému podpisu v presenční listině připojil "škola Hloubětynská". Dá se z toho soudit, že obci, kde žil a učil, se tehdy říkalo Hloubětyn?
"Zevrubný popis království českého" z roku 1854 uvádí o Hloubětíně tyto údaje: úřední název obce Hloupětín německy Hlaupětin. Od roku 1907 úřední název Hloupětín byl na přání obce změněn na Hloubětin.
Ale s názvem Hloubětín se setkáváme v publikacích a úředních listinách již o 25 let dříve a naopak název Hloupětin se udržel v některých publikacích až do 30. let. Název Hloubětín je používán dodnes s výjimkou okupace, kdy ho Němci pojmenovali Tiefenbach.

Z DOBOVÉ MAPY JE NÁZORNĚ PATRNÁ ZMĚNA
NÁZVU OBCE Z HLAUPĚTINA NA HLOUBĚTÍN.
TATO ÚŘEDNÍ ZMĚNA SE ODEHRÁLA
V ROCE 1907. V TEXTU SE UVÁDÍ
CELKEM
DESET RŮZNÝCH NÁZVŮ HLOUBĚTÍNA.
NA MAPĚ JE ZAKROUŽKOVÁN
KŘIŽOVNICKÝ
DVŮR, NAPROTI KOSTEL SV. JIŘÍ (ST. GEORG).