

Byla to 10. května letošního roku velká sláva, když se v přízemí hotelu Bridge ve Vašátkově ulici na Černém Mostě otevíral v pořadí už 42. Švejk restaurant v ČR. K vidění tady byli vojáci v císařských uniformách a samozřejmě dorazil i dobrý voják Švejk, který mezi hosty přivítal i ty nejvzácnější, Richarda Haška (na snímku v modrém saku vedle Švejka), vnuka slavného spisovatele, a také doktora Radko Pytlíka (na dalším snímku vedle Švejka), věhlasného znalce díla Jaroslava Haška a uznávaného "švejkologa". Nechyběla ani dobová hudba, která jen dotvářela klid a pohodu staropražské secese. Šedesát míst na venkovní zahrádce a ještě o patnáct více ve stylovém interiéru, jehož klíčovým prvkem je celková atmosféra.

Tu společně vytváří dřevěná podlaha, masivní dřevěný nábytek a obložení stěn, charakteristický výčep a všudypřítomná tvář dobrého vojáka Švejka od Josefa Lady. Ladovy ilustrace k Haškově knize zdobí i okenní vitráže. V hospodě nechybí Pilsner Urquell, obraz císaře pána a široká nabídka jídel především tradiční české kuchyně. Vedle těchto atributů, které jsou typické pro všechny Švejk restauranty u nás, má ten s názvem Na Mostě jednu zvláštnost. Symbolicky zarámovaný originální úlomek původního mostu, který spojoval Satalice s Hloubětínem a Kyjemi nad železniční tratí do Lysé nad Labem a Všetat. Tento most, černý od kouře parních lokomotiv, dal název nejen zdejšímu sídlišti, ale i novému, už 42. Švejk restaurantu. Když do jeho prostor vcházíme o měsíc později za dalšími redakčními povinnostmi s pokračováním našeho gastroprůvodce, vítají nás asi dvacet minut po poledni dva hosté a číšník.

Usedáme ke stolu pod výrazný nápis "Račte dále, budeme vás co nejpečlivěji opatrovat". Jídelní lístek nabízí 4 předkrmy, 3 polévky, 4 hotová jídla, stejný počet jídel bezmasých, 20 minutek a k tomu ještě 5x něco malého k pivu a 3x něco pro naše nejmenší. V názvech jídel nechybí ani populární literární postavy, třeba Švejkova sýrová mísa, guláš feldkurátora Katze, Balounova bašta, jehla podle nadporučíka Lukáše nebo svíčková se smetanou od paní Müllerové, kterou si objednávám spolu se staročeskou zelnou polévkou. Kolega si přeje pečenou kachničku z Černého Mostu, kolegyně něco vegetariánského. Po čtyřiceti minutách se nese horká polévka celkem dobré chuti, leč v malé misce bez oušek. Škoda, že nejsme v Praze 13, to by bylo stylové, protože přesně tolikrát jsem vložil lžíci do úst a bylo po obsahu. Omáčka byla výborná, masa slušná porce, jen paní Müllerová neznala mikrovlnku, takže by nemohla nabízet těžko ukrojitelné knedlíky. Kolega si pomlaskává na kačence, která byla dokonale propečená a šťavnatá s pořádnou porcí červeného zelíčka, kolegyně si za těch 105 korun představovala v jídle "těstoviny se zeleninou" přinejmenším o něco víc zeleniny. Oběd zapíjíme desítkou Gambrinus, která je na čepu spolu s plzeňským ležákem a tmavým Velkopopovickým kozlem. Míra je v pořádku, ale teplota by mohla být o něco nižší. Samozřejmě, že nezapomínáme navštívit ani toalety, kde vám k tomu krásně vyhrávají. Leč s hudbou a atmosférou při slavnostním otevírání tohoto zařízení se to srovnávat nedá. A při plné restauraci by asi po jedné mušli i míse bylo málo. Restaurace má zvláštní nekuřáckou místnost, nemá však bezbariérový vstup. Dětská židlička ke stolu je k dispozici. Po hodině a půl odcházíme, marně hledáme nějaké hosty uvnitř i na zahrádce, a tak se loučíme jen se Švejkem na ručně malovaném vývěsním štítě. Možná, že teď přes léto budete mít více možností seznámit se s některými restauračními zařízeními v Praze 14 a napsat nám své zážitky z nich. Rádi je v zářijovém pokračování našeho seriálu zveřejníme. red.

| Naše hodnocení | |
| První dojem: | |
| Kvalita obsluhy: | |
| Nabídka: | |
| Gurmánský zážitek: | |
| Sociální zázemí: | |
| Celkový dojem 76% |