Obsah čísla
Zámecký park v Hostavicích dendrologický průzkum a urbanistická studie V dubnových Listech jste si mohli přečíst obsáhlou diskuzi v rubrice Napsali jste nám, která se týkala pěstebních zásahů v zámeckém parku v Hostavicích. Dnes se k tomuto tématu ještě jednou vracíme: aby si naši čtenáři mohli utvořit názornou představu o diskutovaném pěstebním zásahu a o budoucím využití tohoto parku, uveřejňujeme vizualizaci jak dendrologického průzkumu (ve výřezu dole), tak především urbanistické studie areálu parku o rozloze tří hektarů, jenž má v budoucnu sloužit ke sportovnímu a rekreačnímu vyžití, především občanů Prahy 14. red
Náš čtenář Jan Kalián z Černého Mostu nám přinesl do redakce zajímavé fotografie. Opeřenec na nich zachycený vypadal jako kos - ovšem měl bílou hlavičku! Protože jej pan Kalián vyfotografoval v jednom parku na Praze 14, zaslali jsme fotografii do České společnosti ornitologické a zeptali jsme se odborníků, cože to u nás na sídlišti vlastně žije?
Kos na fotografii není žádný jiný druh ani poddruh, jedná se skutečně o kosa černého (Turdus merula), který je ale postižen částečným albinismem. Albinismus je jev, kdy dochází k částečné nebo úplné ztrátě pigmentů, nejčastěji melaninu, který způsobuje právě černé zbarvení kosího peří. Ztráta barviv někdy postihuje celý organismus, výsledkem je potom úplný albín. Pro úplné albíny jsou charakteristické červené oči. Častěji ale dochází ke ztrátě pigmentů jen na některých částech těla, mluvíme pak o částečných albínech, jako je právě tento kos. Rozsah albinismu je různý, takový kos pak může být skoro celý bílý jen s několika černými peříčky, nebo má naopak bílých pouze pár peříček na těle, to je obvyklejší. Za výskyt takto odlišně zbarvených jedinců může nejčastěji určitá genetická odchylka, která je dědičná.
Albíni se vyskytují téměř u všech živočišných druhů, dokonce i u člověka. U většiny druhů ptáků bývá částečným albinismem postiženo méně než 1 % jedinců. Větší počet takových jedinců byl pozorován u drozdovitých, kam patří i náš kos, u kterého je albinismus pozorován nejčastěji, dále u krkavcovitých, vrabců, rehků nebo vlaštovek. Možná je to ale dáno jen tím, že tito ptáci mají základní zbarvení tmavé a albinismus je u nich tedy více nápadný a člověk si ho snáze všimne. Ačkoliv se nám zdají zvířecí albíni často krásní, život nemají rozhodně jednoduchý. Jsou totiž daleko nápadnější pro predátory. Pokud jsou albíny naopak predátoři, mají problémy ulovit kořist, protože ta je snáze a dříve uvidí a má tak větší šanci uniknout. Někdy jsou albíni také odmítáni i příslušníky vlastního druhu, kteří se je např. snaží vyhnat ze stáda či hejna nebo nejsou atraktivní pro partnery.
Ing. Zuzana Pangrácová Česká společnost ornitologická