V horizontu čtyř let vznikne v lokalitě zvané U Čeňku rekreační park, který rozlohou cca 170 hektarů bude dvakrát větší než Stromovka. Studie parku byla zpracována ing. Mayerem již v roce 2000 pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy a pak byla aktualizována na základě připomínek dotčených městských částí, příslušnými odbornými složkami územně plánovacích institucí, Magistrátem i správci inženýrských sítí. Výstavbu zaplatí hlavní město za přispění peněz z evropských fondů. Většinu čtenářů lokalita U Čěňku moc neříká: pro upřesnění polohy se jedná o území mezi sídlištěm Černý Most a Dolními Počernicemi včetně rybníku Martiňák a okrajově přírodní rezervace V pískovně. Návštěvníci parku budou moci přecházet i do významných přírodních lokalit v sousedství, jako je Velký počernický rybník se zámeckým parkem, Horka, Čihadla, Xaverovský háj či údolní louky u Rokytky, která právě prodělala rozsáhlou revitalizaci (blíže na str. 20). Vzhledem ke strategické poloze na východním okraji pražské aglomerace v těsném sousedství metra a rychlostních komunikací je řešené území obdařeno vysokým potenciálem pro cestovní ruch a každodenní i víkendovou rekreaci. V současné době je dotčené území, sestávající z polí a luk, spontánně využíváno pro procházky, rybaření a rekreační cyklistiku především občany z Černého Mostu.
Plánované využití tohoto území je především pro rekreaci, sport, kulturu a osvětu za současné podpory ochrany přírody a krajiny. Dle svého potenciálu a plánovaného využití je území budoucího parku rozděleno do tří částí:
1) část rekreačně aktivní, 2) část přírodně rekreační, 3) část rekreačně pasivní.
Území rekreačně aktivní části je vymezeno zástavbou Černého Mostu, navrhovanou dvouřadou alejí směřující do Dolních Počernic, rybníkem Martiňák a vodotečí Chvalky. Bude sem např. patřit:
- komerčně kulturní víceúčelová plocha se sběrným parkovištěm, která bude sloužit k pořádání trhů, jarmarků, veřejných shromáždění, umístění šapitó cirkusu, instalaci ledového kluziště atd.
- rozhledna jako lákavá atrakce pro všechny kategorie návštěvníků, jež bude poskytovat ucelený rozhled na kulturní příměstskou krajinu
- amfiteátr jako centrum kulturního dění bude sloužit ke koncertům, divadelním představením a zábavním pořadům - dětské hřiště a minigolf
- okrasný sad jako reminiscence na historicky významný prvek české krajiny - trasa pro kolečkové brusle spojená s cyklotrasou, která bude lemovat severní okraj parku, smyčky na konci zajistí plynulost provozu při otáčení
- sáňkařský svah jako možnost zimních sportovních aktivit pro obyvatele sídliště.
Území přírodně rekreační části je vymezeno navrhovaným parkovištěm na severovýchodní stranu, suchým poldrem, rezervací a zahrádkářskou kolonií. Bude sem např. patřit:
- terénní modulace a valy, které vytvoří pohledovou izolaci a odcloní pohledy na přilehlou vícepatrovou zástavbu
- tenisové kurty, které budou mít veškeré zázemí potřebné k provozu včetně restaurace
- letní restaurace jiInu od tenisových kurtů jako cíl většiny návštěvníků parku
- hřiště na volejbal, petanque a robinzonádní hřiště, jež bude odděleno valy
- víceúčelová travnatá plocha jako centrum míčových her
- cyklokrosová trať, jež bude umístěna na jeden z valů
- dvě víceúčelová hřiště se zpevněným povrchem v sousedství stávající U - rampy skateparku jako ohnisko sportovních aktivit teenageru
- arboretum a tematická botanická zahrada, jejíž součástí bude výstavba skleníků.
Území rekreačně pasivní části vymezuje zástavba Dolních Počernic, vodotea Rokytka, přírodní rezervace V pískovně a rybník Martiňák. Bude sem např. patřit:
- rozšíření porostů v rámci ochranného pásma přírodní rezervace
- pastvina pro koně, již nyní z části využívaná, na niž budou navazovat koňské stezky (hipostezky) procházející celým územím parku
- naučná stezka z Dolních Počernic do Xaverovského háje, jež se okolo Martiňáku bude vracet do okolí zatopené pískovny, kde chodník na kůlech bude mít za úkol koncentrovat návštěvníky na jedinou trasu, aby jim zabránil chodit mimo vyznačené cesty; stezka se odtud vrátí do intravilánu (zastavěné části) Dolních Počernic
- okrasný sad jako opětovná reminiscence na historicky významný prvek české krajiny. Pokud se vše výše popsané podaří během čtyř let zrealizovat (a věřme, že se nebude opakovat případ velkoryse koncipovaného centrálního parku na Jižním Městě, který dodnes není hotov), čeká občany Prahy 14 naprosto jedinečné rozšíření možností pro aktivní i oddechové trávení volného času v bezprostřední blízkosti bydliště. Bude to znamenat i velkou výzvu pro případné organizátory kulturních a sportovních aktivit, jež bude možno v tomto parku provozovat.
z podkladů studie zpracoval: jš
U příležitosti Dne životního prostředí představil novinářům radní hl. m. Prahy Petr Štěpánek dokončený projekt revitalizace vodních toků Rokytka, Svépravický potok a Hostavický potok, která započala v loňském roce. Znovuoživení koryt těchto potoků na území suchého poldru Čihadla je největší a nejrozsáhlejší přírodě blízká revitalizace vodních toků v Praze a okolí. Projekt byl spolufinancován z fondů EU JPD 2 a byl dokončen letos v dubnu. Nová koryta potoků byla osázena 200 mladými stromky, zejména olšemi, jasany, javory a duby.
Své místo zde našly i keře složené z našich domácích dřevin, jako jsou trnky, kaliny, brsleny a vrby. Nově vytvořené tůňky a některé části koryt byly navíc osázeny mokřadní vegetací typu kosatec, kypreje a různých druhů trav. Menším problémem je přístupnost těchto míst, byť lákají k procházce, ale chybí tu síť zpevněných cest. A proč bylo k revitalizaci přistoupeno? Vysvětlení podal radní Štěpánek: V rámci výstavby v osmdesátých letech bylo koryto Hostavického a Svépravického potoka a říčky Rokytky od soutoku s Hostavickým potokem napřímeno a opevněno betonovými tvárnicemi. Vzhledem k tomu, že celé území je určeno k rozlivu vody, byla napřímená a opevněná koryta zcela neopodstatněná. Samotné koryto bylo degradováno na stoku za účelem rychlého odvedení vody. Dno postrádalo členitost a minimální hloubka vody neposkytovala životní prostor pro ryby a jiné vodní organismy. Tím docházelo ke znehodnocení této přírodní lokality, která je navíc součástí přírodního parku Klánovice-Čihadla. Revitalizací došlo ke zpřírodnění celé lokality, korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v jejich okolí vzniklo mnoho tůní a drobných vodních ploch."text a foto: jš