Na tom Černým Mostě sídliště nám roste
ANEB
Jak vypadá 4. etapa výstavby
O tom, jak se nově vznikající domy na našem největším sídlišti odlišují od paneláků z počátku osmdesátých let, se můžeme přesvědčit na každém kroku. Ke změnám, které přinesly svěží vítr do původních plánů rozvoje obytného celku, došlo brzy po revoluci, v době, kdy se realizovalo další kolo výstavby Černého Mostu II. Na základě studií, vznikajících v letech 1992 až 93, se Architektonickému ateliéru Héta podařilo prosadit zcela nové pojetí urbanismu, charakterizované nižší zastavěností ploch, omezením výšky budov maximálně na šest podlaží a vyšším podílem zeleně. "Urbanismus obytného souboru 4. stavby je založen na myšlence rehabilitace městské obytné ulice jako kontrastu se systémem již dříve realizovaných panelových objektů," říká ing. architekt Petr Frolík, "významnou změnou je i doplnění ploch pro obchod a služby v parteru budov a možnost parkování přímo pod objekty." Na 5. stavbě probíhající na jih od Ocelkovy ulice, na níž se v současnosti Héta ve spolupráci s IPS Skanska podílí, je počet parkových stání rovnající se počtu bytů jednou ze základních charakteristik projektu.
Poslední dva dokončené obytné domy 4. stavby naproti Hassu nabízejí
třicet bytů, z nichž je šest bezbariérových.
Náměstíčko uvnitř sídliště: vlevo mateřská škola.
Obytný soubor 4. stavby zaplňuje dříve nezabydlený prostor na jih od konečné metra Černý Most, vymezený na severovýchodě komunikací Ocelkova, jež ho odděluje od starší výstavby kolem Hassa, na východě ulicí Bryksovou s navazujícími plochami nákupního centra a na jihu ulicí Bobkovou, pod níž byla ve druhé polovině 80. let realizována 3. etapa výstavby Černého Mostu II. Čtvrtá stavba, která je v současnosti před dokončením, nabídne zhruba 1 550 bytů, přidělovaných Magistrátem, kromě toho zahrnuje komplex služebny Policie ČR a dalších administrativních budov v blízkosti metra a areál MŠ Bobkova, jedné z nejmodernějších mateřských škol v Praze. Cestou od metra můžeme projít do nitra nového sídliště přes výškově členité náměstí doplněné kašnou a zajímavě řešeným schodištěm, umožňujícím vstup do horního patra přepravních prostor, společných konečné "béčka" a autobusovému nádraží. Další netradičně řešené náměstíčko objevíme v nové zástavbě na křižovatce ulic Bryksovy a Maňákovy. Veselá barevnost, členitost staveb, využití vnitrobloků pro sport a odpočinek v zeleni zdejší obytný prostor oživuje. "Bydlíme tu už pět let. Jsme spokojeni, uspořádání sídliště považuji za ideální ve vztahu k potřebám našich dětí," říká Květuše Hrušková, jež jako obyvatelka Prahy 8 po desetiletém čekání nakonec od Magistrátu získala 2+kk v Bobkově ulici, "dnes už bychom ale potřebovali něco většího." S bydlením v Praze je prostě potíž.
Netradiční zakončení bytového domu ve vyústění Bobkovy ulice (v
pozadí tubus metra).
vš
s využitím podkladů
Architektonického ateliéru Héta
Letecký snímek nabízí pohled do vnitrobloku dvou bytových domů
na jihovýchodním okraji
obytného souboru (pohled z Bobkovy ulice, napravo - mimo záběr - je CČM).