logo listy
Obsah čísla

 

"Člověk má pořád něco tvořit a stále se na něco těšit," říká kreslíř Jaroslav Dodal z Hloubětína

Jaroslav Dodal, kreslíř a ilustrátor, se narodil 8. prosince 1933 v Praze. Plných čtyřicet čtyři let žije se svou rodinou na hloubětínském sídlišti. Humor a kreslení se staly jeho celoživotním koníčkem i osudem. Má rád humor beze slov. Maluje pořád, každý den, protože bez tvůrčí činnosti nemůže být. Kromě malování píše také malé povídky. Láska k pejskům ho svedla dohromady se známým fotografem a reportérem Františkem Dostálem a na základě tohoto přátelství vznikly tři zajímavé knihy (Pozor, Pes! - naklad. Signet 1997; Psi, naklad. Otakar II. 2000; Česká móda - naklad. Akcent 2002), další se brzy objeví na knižním trhu (Šašek, to zní hrdě). Mezi jeho další zájmy patří hudba, které se věnoval od raného mládí, kdy hrál na kytaru a kontrabas.


Vlastní karikatura.

Nyní pozvolna objevuje taje fotografování s nově zakoupeným fotoaparátem. Ve volných chvilkách si odpočine a načerpá novou energii při poslechu hudby šedesátých let a na vlnách swingu. V práci, jak sám říká, byl snad vším: "Pracoval jsem jako lešenář, byl jsem na šachtě, poté jsem byl zaměstnán jako kartograf a v tiskárně jako rytec." A kdy se poprvé projevilo vaše výtvarné nadání, ptám se usměvavého pana Dodala.

 

"Kreslit jsem začal hluboko v předškolním věku křídou po plotech. Později ve škole při vyučování. Vytvářel jsem karikatury spolužáků a učitelé z toho nebyli příliš nadšení. Když moje malůvky učitel stále zabavoval, stáhl jsem se do ilegality a čmáral tajně pod lavicí. Samozřejmě že na úkor vyučování, což se záhy projevilo v žákovské knížce k nemalé radosti mých rodičů. Kreslil jsem na každé volné místečko, které jsem objevil. Na okraje novin, na zbytky krabic. Později jsem zvládl broušení rydel a vyučil se ocelorytcem. V tiskárně mne očarovala vůně tiskařských barev i bílého papíru. Kreslil jsem rád, a to mi zůstalo dodnes."

 

Kreslený humor začal publikovat nejprve v regionálních a později v pražských i celostátních periodikách. Stal se také ilustrátorem Dikobrazu a mnoha dalších časopisů. Vytváří humorné kresby beze slov - ten druh humoru, který se slovy nedá reprodukovat. Rád pozoruje reakce diváků na své kresby. Kromě kresleného humoru se věnuje i dětské ilustraci, například v časopise Pastelka. První samostatnou výstavu uskutečnil v pražské Malostranské besedě. Poté následovala řada prezentací doma i v zahraničí, tři mezinárodní ocenění a uznání v Belgii, Japonsku, Číně a v Itálii.

připravila:
Renáta Rudolfová

A co ještě dodat?

Snad jen to,že se těšíme na 3. září,
kdy je v Galerii 14
od 17 hodin vernisáž.
nám. Plk. Vlčka 686
út, st, čt 14-18 hod.