logo listy
Obsah čísla

 

Pojďte s námi na úřad:
Odbor krizového řízení


Marie Pluhařová, ing. František Štoural, vedoucí Jaroslav Vučko, Zdeňka Dlouhá

"Někteří lidé mají dojem, že naším úkolem je počítat masky nebo zametat v krytu, odpovídá s úsměvem Jaroslav Vučko na otázku, co tvoří náplň práce odboru krizového řízení, jemuž osmým rokem šéfuje. Skutečnost má ale k uvedeným představám dost daleko.

Jestliže tento odbor, sídlící v hlavní budově úřadu naší městské části, dnes vykazuje o jednoho zaměstnance víc než v počátcích své existence, není to důkaz o rozrůstání admistrativy: ke třem zástupcům krizového managementu přibyla pracovnice sociálního odboru, která zabezpečuje civilní službu.
Vraťme se ale k tomu, co je oblasti krizového řízení vlastní - tedy k péči o naši bezpečnost v situacích, jež sice nemůžeme nikdy zcela vyloučit, ale jejichž dopad na náš život lze preventivními opatřeními výrazně omezit. "Kromě prevence se zabýváme důsledky nejrůznějších havárií, od převrženého kamionu po velkou vodu, říká Jaroslav Vučko. "Pokud jde o kryty, máme přehled o jejich rozmístění i kapacitě v našem bezprostředním okolí, ale péči o ně, stejně jako o masky, po roce 1990 převzala servisní organizace Magistrátu nazvaná Sezam. Veřejnost se o uvedené záležitosti začala více zajímat bezprostředně po loňském 11. září - tehdy se na odbor krizového řízení začaly obracet vystrašené maminky s dotazy ohledně bezpečnosti vnitřních prostor metra.

Voda prověřila naši připravenost

Na základě zákona o krizovém řízení a obraně republiky byla v Praze 14 zřízena bezpečnostní rada, v níž Jaroslav Vučko jako její tajemník zasedá spolu se starostou naším i dolnopočernickým, s místostarostou, tajemníkem našeho úřadu, se zástupcem vojenské správy a policie městské i celorepublikové. Scházejí se dvakrát do roka, pokud se neděje nic mimořádného. V situacích, jakou představovala letošní velká voda, se vychází z předem zpracovaného krizového plánu - ten povodňový vznikl ve spolupráci s Povodím Vltavy. Všichni členové povodňové komise v čele s Mgr. Jaroslavem Jirouškem měli pohotovost: průběžně sledovali stav vody a uskutečňovali všechna nezbytná opatření. "Kyjský rybník se s paní hráznou podařilo ohlídat, připomíná Jaroslav Vučko, "ale stejně se ukázalo, jak je voda nevyzpytatelná. Směrem ke kostelu, do Hodějovské ulice, přišla úplně jinudy, než jsme předpokládali, naštěstí se ale měla kam rozlít. Potvrdilo se, že naši předkové, i bez dnešní výpočetní techniky, dokázali takové věci předvídat.
Při povodních se potvrdila užitečnost přídavného rozhlasového zařízení na auto, které úřad zakoupil před dvěma lety: Červený kříž jeho prostřednictvím vyhlašoval na území naší městské části sbírku. Může ale posloužit i v čase, kdy se nic tak mimořádného neděje: například při informování o místně ohraničených poruchách vodovodního řadu. To, že se v současnosti prověřuje funkčnost jednotného systému varování obyvatelstva, mnozí z vás nejspíš zaznamenali - ať už jste si to přečetli v Listech, nebo zaslechli zvuk sirén, které se rozezní pravidelně každou první středu v měsíci. "Dnes jich máme celkem devět: po jedné na hlavní budově úřadu, na základní škole v Kyjích, v Pragolaktosu, na Černém Mostě v ulici Kapitána Stránského a v Doležalově, po dvou v Cíglerově ulici a v Dolních Počernicích v ulici Českobrodské, vypočítává vedoucí a připomíná, že čtyři z nich jsou už dnes "mluvicí - zvukový signál lze doplnit mluvenými instrukcemi. Oproti původnímu stavu, kdy byla jedna siréna na Pragolaktosu, další v Kyjích a celý Hloubětín byl ozvučen z Tesly, to je pokrok, ale budování varovného systému ještě není u konce. "Pokud se ukáže, že je to třeba, další sirény přidáme, říká Jaroslav Vučko.

Bezpečnost především

Odbor krizového řízení působí v rámci úřadu naší městské části. Jeho vedoucí přijímá řadu důležitých rozhodnutí, z nichž některá podléhají určitému stupni utajení. "Některé údaje v našich plánech jsou označeny jako vyhrazené. My vytypujeme jedince, kteří s nimi budou pracovat, například informatiky, a ti pak musí projít bezpečnostní prověrkou a příslušným školením, vysvětluje bezpečnostní tajemník. Veškerá činnost je koordinována v rámci celopražských i centrálních institucí - lze připomenout například pravidelná setkání se zástupci Lesů Praha na Magistrátě a úzkou vazbu na Radu obrany státu, Národní bezpečnostní úřad a Úřad na ochranu osobních údajů.
Přímo na území naší městské části je pak zapotřebí "ohlídat všechny, jejichž činnost by mohla ohrožovat životní prostředí, tedy hlavně podniky typu Linde technoplyn. Vlastní bezpečnostní plány, jimiž se odbor krizového řízení také zabývá, si ale musejí sestavit i soukromí podnikatelé, jejichž činnost se zdá být podstatně méně riziková. "Podle zákona o škodlivinách určíme, zda není možný únik nebezpečných látek mimo areál podniku, pak musíme vytypovat eventuální rozsah zamořeného území a dát to na vědomí občanům dané lokality, zdůrazňuje Jaroslav Vučko. Uvedené skutečnosti je třeba konzultovat s právníky, aby byla na jedné straně zajištěna bezpečnost občanů a na druhé straně nedošlo k nepřípustným zásahům do sféry výrobního tajemství.

Nejen havárie a živelné pohromy

Už teď je zřejmé, že i v době, kdy se nám jakékoli katastrofy vyhýbají, odbor krizového řízení nezahálí - a to jsme zatím nezmínili skutečnost, že při přechodu k novému územněsprávnímu členění bylo třeba převést část agendy na nově vzniklé úřady malých městských částí a zaškolit jejich zaměstnance.
Zapomenout nesmíme ani na "civilkáře . Mladé muže, kteří nechtějí absolvovat základní vojenskou službu, příslušná vojenská správa převede do působnosti civilní služby na odboru krizového řízení. Postarat se o ně, to není jen pozvat si je na pohovor a snažit se nalézt jim na osmnáct měsíců uplatnění, ale také jednat s nimi, pokud se svým pracovním povinnostem vyhýbají. Odvody probíhají dvakrát ročně, na jaře a na podzim, ale přestože příslušná referentka - Marie Pluhařová - je v kontaktu i s dalšími odbory v rámci celé Prahy, ne vždy se podaří všechny zájemce o civilní službu rychle umístit. Zákon stanoví, že by to mělo být do dvou let - v současnosti je ve zdejší databázi celkem na tři stovky čekatelů. "Nejvíce požadavků je v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, kde není problém chlapce umístit okamžitě, říká Marie Pluhařová.

Věra Štemberová,
foto: jš

Odbor krizového řízení
ul. Bratří Venclíků 1072 (5. patro)
Tel.: 281 005 212
Civilní služba:
Marie Pluhařová - tel. 281 005 362
Základní informace lze získat na webových stránkách
Úřadu městské části Praha 14: www.praha14.cz