logo listy
Obsah čísla

 

Někdy člověk až kroutí hlavou, co všechno se dá vymyslet a postavit,

říká v našem rozhovoru člen zastupitelstva ing. Karel Cekota (ODA)

Jak vnímáte proměnu Černého Mostu, kde bydlíte?

Praha 14 a především oblast Černého Mostu je nejdynamičtěji se rozvíjející část Prahy. Probíhá zde velká bytová výstavba, vystavělo se několik obchodních center, velké sportovně-společenské centrum, otevřela se trasa metra B. To vše činí z této části Prahy atraktivní oblast pro bydlení. Je to poznat i na růstu zájmu různých realitních kanceláří, které shánějí byty pro své klienty v naší čtvrti. Tedy výrazný posun oproti situaci, která byla ještě před několika málo lety.

Co říkáte nové architektuře v Praze 14?

Pokud se jedná o různá obchodní centra, pak je konečný výsledek podřízen především účelnosti a snaze o unifikaci. Obdobné "krabice" najdete po celé Evropě, ve všech větších městech, a s tím se nedá nic dělat, ať se vám to líbí nebo nelíbí. Obytné objekty v nových částech sídliště Černý Most nesou známky určité snahy projektantů prezentovat se jako architekti. Výsledný dojem není, a to je můj soukromý názor, až tak nejhorší. Katastrofou jsou některé samostatné stavby, které byly realizovány v místech původní zástavby. Někdy člověk až kroutí hlavou, co všechno se dá vymyslet a postavit. Znám i zdejší stavbu, která byla v různých odborných časopisech uváděna jako příklad, jak by architektura vypadat neměla.

Máte již dospělou dceru. Vnímáte jejím prostřednictvím problémy a životní styl mladé generace?

Samozřejmě, že vnímám. Dnešní mladá generace je otevřenější, méně přístupná různým ústupkům a kompromisům. Mají možnost velice brzy se osamostatnit, pořídit si bydlení a být nezávislí na rodičích. Spíš nežli jezdit na chalupu chtějí poznávat svět. Mají více možností, než jsme měli my v jejich věku, a dovedou toho využít. Přeji jim to, i když občas tiše závidím.

Jaký je váš názor na regeneraci a údržbu bytového fondu v Praze 14?

Neznám ve svém okolí objekt, kde by probíhala regenerace. Pod pojmem regenerace panelového domu totiž rozumím soubor oprav a úprav konstrukčních a doplňkových funkcí domu, které zamezí dalšímu chátrání domu a přitom respektují všechny platné technické normy (tepelný odpor obvodových zdí a střech, požární normy, statickou únosnost apod.) a využívají nové materiály a zařizovací předměty, které se v době stavby panelového domu nevyráběly. O problémech spojených s regenerací jsem psal v těchto novinách již v roce 1998. To, co se realizuje, jsou určité části regenerace, především pak zateplování a s tím spojené stavební úpravy různého rozsahu, někdy i řešení statických problémů. Pokud bych měl rozšířit odpověď i na údržbu bytového fondu, ta určitě není ideální a to ví většina nájemníků bydlících v obecních bytech. Hlavním limitujícím činitelem jsou finanční prostředky, které jsou k dispozici. V budoucnu to může vyřešit pouze privatizace a přesunutí odpovědnosti za stav a úroveň bydlení na konkrétního majitele.

Je rozdíl v práci zastupitelstva v minulém a nynějším volebním období?

Ten rozdíl je velký a je vidět na všech zasedáních zastupitelstva. Na rozdíl od minulého volebního období, kdy zastupitelstvo tvořily dva nesmiřitelné bloky, které navzájem nebyly ochotny se na čemkoliv dohodnout, současné zastupitelstvo přijímá většinu svých usnesení a především usnesení zásadní (rozpočet a jeho úpravy, majetkové převody…) významnou většinou. Při hlasování jednotlivých členů není dnes prioritou příslušnost k určité straně, ale skutečně věcná podstata projednávaného bodu.

Jste členem komise regionálního plánování a finančního výboru a předsedou výboru pro správu majetku. Jak byste stručně charakterizoval jejich činnost?

Komise a výbory mají statut poradních orgánů Zastupitelstva a Rady MČ Praha 14. I když se jedná o poradní orgány, mají významné slovo a v drtivé většině je jejich názor respektován. Ve všech uvedených komisích a výborech jsou lidé, kteří se s uvedenou problematikou setkávají ve svém civilním životě a jsou schopni prezentovat své názory. Jednání jsou tedy věcná, bez jakéhokoliv náznaku politiky. Tím, že materiály diskutované v těchto komisích a výborech jsou podrobeny rozboru a kritice ze všech stran, umožňuje mi to udělat si ucelenou představu v případě, že se daná problematika projednává na zastupitelstvu. Činnost v komisích je jednoznačně odbornou záležitostí a z nich vycházející závěry jsou obecně respektovány.

Považujete se za euroskeptika, nebo za eurooptimistu?

Rozhodně za eurooptimistu. Ostatně jsem členem strany, pro niž vstup do EU a začlenění do evropských struktur je prioritou. Nedovedu si představit, že naše země bude stát mimo hlavní proud dění v Evropě a nebude mít možnost se tohoto dění aktivně účastnit. Samozřejmě, že vstup přinese zpočátku i řadu negativ pro běžné občany (to souvisí s výkonností naší ekonomiky), avšak pozitiva a výhody jednoznačně převažují. Především je důležité toto všechno hodnotit z delšího časového horizontu a říkat si, že to vše je především velká šance pro další generace.

Svět je plný peněz. Jak si vysvětlit, že se jich stále někde a většině z nás nedostává? Nejsou snad špatně rozmístěny?

Snad až na určité procento těch, které lze nazvat sociálně potřebnými, není situace až tak tragická. Pocit, že mám nedostatek peněz, myslím převažuje u většiny lidí. Je to přirozené, každý máme své sny a plány a realita bývá většinou jiná. Zda peníze jsou, nebo nejsou špatně rozmístěny, nevím, ale v každém případě mi naskakuje husí kůže, když slyším slovo přerozdělení.

Jak byste coby finanční analytik hodnotil rostoucí zadluženost Prahy a návazně na to finační rozpočet a hospodaření Prahy 14?

Abych se mohl odpovědně vyjádřit k výši zadluženosti Prahy, musel bych mít k dispozici daleko víc údajů a informací, nežli mám. Problém není až tak ve výši dluhu, ale v jeho rozložení. To znamená, jak bylo s penězi naloženo. Pokud je to do rozvoje města a pomůže to vytvořit podmínky pro lepší život Pražanů a zlepšení služeb pro turisty a další návštěvníky Prahy, pak proti takovému zadlužení nic nenamítám. Pokud však jsou peníze použity především pro řešení problémů spojených s běžným provozem města, jsou používány k zalepení různých děr v rozpočtu a tímto způsobem nesystémově "projídány", pak je to zadluženost na úkor našich potomků a to není fér.
Co se týká rozpočtu Prahy 14, daří se jej držet prakticky vyrovnaný. Nezastírám, že významná část příjmů plyne do obecní pokladny z privatizace, a to nebude věčně. Do budoucna vidím nutnost vyvíjet větší tlak na magistrát, aby jednotlivé městské části měly větší podíl na podnikatelských aktivitách, které probíhají na jejich území. Dnes z toho profitují především ty městské části, kde má firma zapsáno sídlo, a ne ty městské části, kde firma skutečně podniká. Zde vidím do budoucna značný zdroj příjmů pro naši městskou část.

Jak prožíváte s rodinou letošní zimu?

Neliší se od těch předchozích. Jenom o Vánocích nás zaskočilo množství sněhu, které nám výrazně zkomplikovalo život na chalupě v Krkonoších. Když jdete stometrový úsek k chalupě dvě hodiny až po krk ve sněhu, začnete přemýšlet, proč vlastně máte chalupu zrovna na tak "příšerném" místě. Druhý den, když už máte v chalupě krásné teplo a před sebou deset dní nicnedělání, koukáte se z okna na to množství sněhu úplně jinak. V současné době se ale o zimě nedá ani mluvit. Všude bláto, takže náš kokršpaněl po každé procházce musí projít koupelnou. To je otrava jak pro naši rodinu, tak i pro toho psa.

Děkuji za rozhovor.
Jaroslav Šmíd