logo listy
Obsah čísla

Zvýšení průtoku - Kyjský rybník
(stavidlo) v srpnu 2002

normální stav na stavidle je + 12 cm
tzn. n.m.v. 215,80 m

11.8.2002 pršelo
12.8.2002 pršelo
13.8.2002 pršelo
14.8.2002 přeháňky
15.8.2002 oblačno
16.8.2002 oblačno

12.8.2002
08,00 hod. +12 cm - sklopení klapky 1/4
14,30 hod. +15 cm
16,30 hod. +18 cm
18,30 hod. + 20cm
19,30 hod. +22 cm
20,00 hod. +24 cm  - sklopení klapky 1/4
21,30 hod. +24 cm
23,00 hod. +26 cm

13.8.2002
04,00 hod. +28 cm
07,00 hod. +36 cm
08,15 hod. +47 cm - sklopení klapky 1/4
10,00 hod. +56 cm - sklopení klapky 1/4
11,00 hod. +56 cm - sklopení klapky 1/4
12,30 hod. +58 cm
14,30 hod. +58 cm
16,15 hod +59 cm  - kulminace
18,30 hod. +59 cm - kulminace
19,30 hod. +58 cm
22,30 hod +58 cm - odstraněna turbína

14.8.2002
04,00 hod. +58 cm
05,00 hod. +56 cm
06,00 hod. +55 cm
07,00 hod. +54 cm
08,00 hod. +52 cm
20,00 hod. +34 hod.

15.8.2002
06,30 hod. +30 cm
20,00 hod. +15 cm

16.8.2002
06,00 hod. +10 cm
14,00 hod. + 4 cm

Stav vody na hrázi kontrolovali a zapisovali
J. Veselý z Odboru životního prostředí a dopravy
Úřadu městské části Praha 14
a pí. Fiřtová, hrázná, pracovnice Lesů hl. m. Prahy.

Hráz Kyjského rybníka s vodotečí, jejíž stav za povodně byl nepřetržitě sledován.


Břeh Kyjského rybníka před restaurací U Řečníků ve čtvrti Aloisov. Zde nejvíce hrozilo, že se rybník vyleje z břehů.


Utopená klubovna kynologů, ležící pod retenční hrází v zátopové oblasti.


Velké jezero rozlité Rokytky v údolní nivě pod Čihadly - dosahovalo těsně k zahrádkám
domků v Hostavicích.


Přívaly vody pod hrází Počernického rybníka, ženoucí se ku Praze.


Pohled od Hostavic přes vodní plochu rozlité Rokytky - na obzoru silueta Černého Mostu

 


Přepad vody v retenční hrázi, před níž se vytvořilo velké mělké jezero.


Domky v Hodějovské ulici, kde se Rokytka vylila z břehů.

Trocha historie

Nejstarší známá povodeň zachvátila Prahu počátkem března roku 938. Právě tehdy z rozkazu knížete Boleslava I. probíhala translace neboli přenesení ostatků zavražděného knížete Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad, což byl podle tehdejších zvyklostí akt jeho svatořečení. O povodni se zmiňuje dílko Život a umučení svatého Václava a jeho báby, svaté Ludmily, snad z konce 10. století, známé podle svého autora jako Kristiánova legenda. V příslušné pasáži Kristián mj. sděluje, že členové převážejícího oddílu „vzali přesvaté tělo a naloživše je na vůz, vezli je až k nějakému potoku, jenž se nazývá Rokytnice (s největší pravděpodobností jde o potok Rokytka). A ejhle, vody v něj tak přibylo, že i z břehů vystoupila a všechny louky zaplavila, a tak ti, kteří tělo vezli, leda smrti se mohli nadíti. A když v takové tísni se ocitli, napadlo je, aby si modlitbou k blahoslavenému Václavu vyprosili od něho slitování. ale přece se namáhají, aby zhotovili most, ať už je jakýkoli. Mezi touto prací se najednou ohlédnou a vidí, že stojí i s vozem, na němž bylo tělo vzácného mučedníka, na té straně řeky, kam chtěli přejíti. Spěchajíce dále k řece Vltavě a shledavše, že jest most přerušen, jali se naříkati a nadto ještě počali býti zemdleni, a nemohouce tělo světcovo vůbec pozvednouti, znovu se počali modliti. aby neztratili života časného, poněvadž už míjelo jitřní kuropění, knížetem za lhůtu určené. A brzy poznali, že byli vyslyšeni, zvedali jej na ramena, jako kdyby nebyl nikdy nic vážil, přešli bez nesnází prolomený most. Takto referoval o první známé pražské povodni benediktinský mnich Kristián. Prahu v 10. století tvořily dva hrady - Pražský a Vyšehrad - a podhradí, nebo lépe řečeno mezihradí, které se mezi nimi začalo čile rozvíjet.

 

 

Večerník Praha 17. 8. 2002