logo listy
Obsah čísla

 

 

Květinová krása v Galerii 14 v podání
Vlasty Svobodové a Renáty Svinkové

Ve středu 5. února 2003 v 17 hodin bude v GALERII 14 zahájena společná výstava dvou výtvarnic Vlasty Svobodové a Renáty Svinkové, jež pojí dlouholeté přátelství. Úvodní slovo přednese ing. Miroslav Skala, zástupce starosty MČ Praha 14, a k poslechu zahraje UNI QUARTETO. Tento komorní soubor složený ze členů Národního divadla návštěvníkům galerie zahraje i v navazujícím koncertu, který začíná o hodinu později.Bezesporu zajímavá výstava, jež si zaslouží vaši pozornost, je pro obě výtvarnice pomyslnou úvodní vlaštovkou. Věříme, že ani zdaleka nebude poslední, a do další tvorby jim přejeme mnoho inspirace i elánu.


V ateliéru na Jahodnici - zleva Vlasta Svobodová, vedle Renáta Svinková

Vlasta Svobodová z Jahodnice se zde představí jako textilní výtvarnice, jejíž doménou jsou umělecky zpracované svetry, které osloví snad každou ženu dbající o originalitu svého oděvu. Druhou vystavující dámou je malířka Renáta Svinková, rodačka z Prahy 14, která se představí svými olejomalbami (souborem květinového zátiší a několika obrazy, jež tvoří průřez její další tvorbou). Expozice, koncipovaná s laskavým smyslem pro krásu realisticky ztvárněného námětu, dokládá jistou spřízněnost dvojice všestranně nadaných výtvarnic. Pohled na něžné různobarevné květiny v jejich podání zcela jistě zalahodí oku návštěvníka. Květinová zátiší spatříte jak na obrazech Renáty Svinkové, tak na pletených a ručně malovaných svetrech Vlasty Svobodové. Na tvorbu obou výtvarnic je nezbytné nahlížet odděleně, třebaže je provázána úzkými přátelskými i pracovními kontakty.
Renáta Svinková (rozená Jindrová) je jahodnickou rodačkou, ale své dětství strávila na sídlišti Lehovec, kde žila se svými rodiči. Zde také absolvovala zdejší základní školu, později se vyučila na střední odborné škole v oboru elektro. Poté pokračovala večerním studiem při zaměstnání na střední škole v Holešovicích v oboru obchod a služby. Od roku 1989 společně s manželem podniká v textilním oboru. Renáta Svinková je vdaná a je maminkou dvanáctileté dcery Veroniky a šestiletého syna Daniela. V současné době žije se svou rodinou v Tehově u Říčan. Je absolventkou kurzu kresby na umělecké škole Václava Hollara v Praze, několik let také navštěvovala soukromé kurzy olejomalby v ateliéru akademické malířky Věry Šteflové. Mezi její oblíbené náměty patří květinová zátiší, portréty, akty či různé pohledy na přírodu (nejvíce ji přitahuje podmořský svět a ráda se při svém cestování nechá inspirovat výhledy na moře, na plující či ukotvené loďky v přístavu). Mezi její malířské vzory patří Jakub Schikaneder, francouzští impresionisté a Vincent van Gogh. Při své tvorbě používá ráda uhel, křídy či obyčejnou tužku. Další často užívanou technikou je nejuniverzálnější a nejtvárnější výtvarný prostředek - olejové barvy. Základ tvoří složka lněného oleje, která barvě při nanášení na plátno propůjčuje řadu vynikajících vlastností: pružnost, jemnost, zářivost, průsvitnost či jejich opak, vynikající krycí schopnost, strukturu a trvanlivost. Tyto vlastnosti olejových barev každý malíř využívá svým osobitým způsobem, a Renáta Svinková je toho dokladem.


Sušená kytice (40x50 cm) Renáta Svinková

V soukromí tato výtvarnice patří mezi představitelky "slabšího pohlaví, které se nebojí žádného dobrodružství a věnují se zálibám pro ženu poněkud netypickým: střelbě, bojovému umění a sportovnímu potápění. Většinu těchto koníčků sdílí i se svým manželem. Společně se svými přáteli se jezdí potápět do Chorvatska či do lomů u nás, kde se účastní zahájení či ukončení sezony. Láska ke sportu spolu s uměleckým založením se u Renáty Svinkové pojí v jeden celek.


Růže (20x20 cm) Renáta Svinková

Vlasta Svobodová pochází z Bechyně, kde vystudovala střední keramickou školu. Je vdaná a má třiadvacetilého syna Tomáše. V roce 1978 se s manželem přestěhovala do rodinného domku na Jahodnici. Také ona patří mezi všestranně výtvarně nadané ženy s podnikavým duchem. Ráda maluje obrazy pro vlastní potěšení a zhotovuje různé koláže na papír i textil. Dokáže si i zrenovovat starodávnou skříň. Svůj zájem o módu plně zhodnotila ve svém před lety otevřeném obchodě na Jahodnici, kde uplatnila modely, které si sama navrhla a ušila. Později se Vlastě Svobodové podařilo propojit módní prvek a umělecké dílo do slušivého a praktického celku - výsledkem je ručně malovaný svetr. Jednotlivé díly budoucího svetru nejdříve uplete na elektrickém pletacím stroji. Probíhající proces pletení je nutné bedlivě sledovat, aby neunikla oka, což by znamenalo znehodnocení práce a nutnost "zbloudilá oka pracně ručně vychytávat. Poté se jednotlivé díly sešijí a obháčkují. Následně se svetr nabatikuje (obarví) na požadovanou podkladovou barvu. Zajímavé je, že výtvarnice nepoužívá žádné náčrty a každý svetr vzniká jako originální umělecké dílo. Speciálními barvami určenými na textil pak přenáší svůj nápad na vlněný podklad. Po ukončení malby svetr opatrně napaří, aby získal požadovaný tvar. Od vlastního nápadu k cílovému produktu vede dlouhá cesta, vyžadující trpělivost, jež se pozitivně zúročuje v překrásném výrobku.

Renáta Rudolfová

                 

 

Umělecké svetry Vlasty Svobodové

vyfotografoval její syn Tomáš