{"id":26119,"date":"2015-09-09T11:17:59","date_gmt":"2015-09-09T09:17:59","guid":{"rendered":"https:\/\/www.praha14.cz\/zivot-na-praze-14\/?p=26119"},"modified":"2015-09-10T11:25:43","modified_gmt":"2015-09-10T09:25:43","slug":"invazivni-rostliny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.praha14.cz\/zivot-na-praze-14\/invazivni-rostliny\/","title":{"rendered":"Invazivn\u00ed rostliny"},"content":{"rendered":"

Jak se p\u00e1tr\u00e1 po invazn\u00edch rostlin\u00e1ch aneb jejich mapov\u00e1n\u00ed v\u00a0praxi (text dodalo Ekocentrum Koniklec)<\/em><\/strong><\/p>\n

Invazn\u00ed rostliny jsou druhy na dan\u00e9m \u00fazem\u00ed nep\u016fvodn\u00ed. Byly do n\u011bj \u010dlov\u011bkem jak ne\u00famysln\u011b zavle\u010den\u00e9, tak z\u00e1m\u011brn\u011b dovezen\u00e9 a nej\u010dast\u011bji p\u011bstovan\u00e9 t\u0159eba jako rostliny okrasn\u00e9. Snadno se rozmno\u017euj\u00ed, rychle se \u0161\u00ed\u0159\u00ed, osidluj\u00ed pro n\u011b p\u0159\u00edhodn\u00e1 stanovi\u0161t\u011b a vytla\u010duj\u00ed nebo jinak omezuj\u00ed druhy p\u016fvodn\u00ed. Na druhotn\u00fdch stanovi\u0161t\u00edch dok\u00e1\u017e\u00ed m\u011bnit jejich vlastnosti (nap\u0159. zm\u011bnou chemismu p\u016fdy) a negativn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed biologickou rozmanitost. Mnoh\u00e9 invazn\u00ed druhy nez\u0159\u00eddka zp\u016fsobuj\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161kody, sv\u00fdmi monot\u00f3nn\u00edmi porosty m\u011bn\u00ed krajinn\u00fd r\u00e1z a mohou zap\u0159\u00ed\u010di\u0148ovat zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee, jako jsou pylov\u00e9 alergie \u010di dotykov\u00e9 reakce.<\/p>\n

Ne v\u0161echny nep\u016fvodn\u00ed druhy p\u0159edstavuj\u00ed riziko. Nen\u00ed v\u0161ak snadn\u00e9 odhadnout dop\u0159edu, jak\u00fd vliv bude m\u00edt zavle\u010den\u00fd druh a jak se bude projevovat na nov\u00e9m stanovi\u0161ti. Je t\u0159eba o n\u011bm shrom\u00e1\u017edit co nejv\u00edce informac\u00ed, zjistit, jak se chov\u00e1 ve sv\u00e9m p\u016fvodn\u00edm are\u00e1lu, jestli se projevuje invazn\u011b i v\u00a0n\u011bkter\u00e9 sousedn\u00ed zemi apod. Prevence a v\u010dasn\u00e1 reakce, nap\u0159. sledov\u00e1n\u00ed nebo rychl\u00e1 likvidace mal\u00e9 populace, jsou potom levn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u0159e\u0161en\u00ed n\u00e1sledk\u016f ji\u017e prob\u00edhaj\u00edc\u00ed velkoplo\u0161n\u00e9 invaze. Probl\u00e9mem v\u0161ak je, \u017ee invaze jsou v\u011bt\u0161inou identifikov\u00e1ny pozd\u011b. Stejn\u011b jako na nov\u00e1 ohniska \u0161\u00ed\u0159en\u00ed neb\u00fdv\u00e1 upozorn\u011bno v\u010das.<\/p>\n

Metody klasick\u00e9<\/strong><\/p>\n

Nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed metodou studia v\u00fdskytu invazn\u00edch rostlin na ur\u010dit\u00e9m \u00fazem\u00ed je ter\u00e9nn\u00ed mapov\u00e1n\u00ed. Nejl\u00e9pe se k\u00a0tomuto \u00fakolu hod\u00ed botanik s\u00a0dobr\u00fdmi pozorovac\u00edmi schopnostmi. I zku\u0161en\u00fd jedinec v\u0161ak m\u016f\u017ee hledan\u00e9 rostliny v\u00a0hust\u00e9m porostu p\u0159ehl\u00e9dnout, obzvl\u00e1\u0161t\u011b pokud se na m\u00edst\u011b vyskytuje jen n\u011bkolik jejich exempl\u00e1\u0159\u016f. Takov\u00e9to p\u00e1tr\u00e1n\u00ed si m\u016f\u017eete p\u0159edstavit jako \u0159e\u0161en\u00ed hlavolamu \u201eco je na obr\u00e1zku \u0161patn\u011b nebo nav\u00edc\u201c. D\u00e1le je je\u0161t\u011b pot\u0159eba m\u00edt mapu, z\u00e1pisn\u00edk a tu\u017eku. Pro zam\u011b\u0159en\u00ed zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1lez\u016f nebo zamezen\u00ed probl\u00e9m\u016f s bloud\u011bn\u00edm je dobr\u00e9 m\u00edt s sebou p\u0159\u00edstroj pro ur\u010den\u00ed p\u0159esn\u00e9 polohy \u2013 ter\u00e9nn\u00ed GPS navigaci. Stejn\u011b dob\u0159e v\u0161ak dnes poslou\u017e\u00ed i GPS navigace v chytr\u00e9m telefonu. Mapovatel se p\u0159i pr\u00e1ci mus\u00ed \u010dasto pot\u00fdkat se \u0161patn\u011b prostupn\u00fdm ter\u00e9nem, ale i s neochotou lid\u00ed nechat jej nahl\u00e9dnout na jejich soukrom\u00fd pozemek. Co\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt d\u016fle\u017eit\u00e9, obzvl\u00e1\u0161t\u011b pokud na n\u011bm hledan\u00e9 druhy rostou.<\/p>\n

Na\u0161e notn\u011b zastav\u011bn\u00e1 krajina nen\u00ed tak voln\u011b prostupn\u00e1, jak bychom cht\u011bli. Nap\u0159\u00edklad zahr\u00e1dky dom\u016f u \u0159ek, i kdy\u017e by nem\u011bly, b\u00fdvaj\u00ed n\u011bkdy oploceny a\u017e k\u00a0vod\u011b apod. D\u00e1le je pr\u016fzkum vhodn\u00e9 prov\u00e1d\u011bt v\u00a0pro sledovan\u00e9 druhy optim\u00e1ln\u00ed vegeta\u010dn\u00ed dob\u011b, nejl\u00e9pe tedy pokud jsou zrovna v kv\u011btu. Oproti druh\u016fm dom\u00e1c\u00edm je jejich vegeta\u010dn\u00ed obdob\u00ed trochu posunut\u00e9, pln\u011b kvetou t\u0159eba a\u017e v\u00a0srpnu a plod\u00ed na podzim. N\u011bkter\u00e9 z nich u n\u00e1s kv\u016fli pozd\u011bj\u0161\u00ed vegeta\u010dn\u00ed sez\u00f3n\u011b ani nest\u00edhaj\u00ed vyplodit a \u0161\u00ed\u0159\u00ed se tak pouze vegetativn\u011b. V\u011bt\u0161inou se daj\u00ed mapovat i na podzim, a\u017e do prvn\u00edch mraz\u016f, s kter\u00fdmi jejich rozpoznatelnost rapidn\u011b kles\u00e1.<\/p>\n

Metody modern\u00ed<\/strong><\/p>\n

Metody mapov\u00e1n\u00ed invazn\u00edch druh\u016f se postupem let rozvinuly a ke slovu se v\u00edce dost\u00e1vaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 technick\u00e9 pom\u016fcky. N\u011bkter\u00fdch rostlin se lze dob\u0159e a jednodu\u0161e dop\u00e1trat s pomoc\u00ed leteck\u00fdch nebo satelitn\u00edch sn\u00edmk\u016f. T\u00fdk\u00e1 se to nap\u0159\u00edklad bol\u0161evn\u00edku velkolep\u00e9ho, kter\u00fd m\u016f\u017eeme d\u00edky jeho velk\u00e9mu vzr\u016fstu a v\u00fdrazn\u00fdm kv\u011btenstv\u00edm na sn\u00edmc\u00edch snadno rozli\u0161it. Rozeznat se takto d\u00e1 je\u0161t\u011b i na po\u010d\u00e1tku zr\u00e1n\u00ed semen (v\u00a0obdob\u00ed od \u010dervna do konce srpna). Leteck\u00e9 sn\u00edmky jako zdroj informac\u00ed slou\u017eily kup\u0159\u00edkladu pro mapov\u00e1n\u00ed jeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u00a0CHKO Slavkovsk\u00fd les (M\u00fcllerov\u00e1 et al. 2008).<\/p>\n

Leteck\u00e9 sn\u00edmky se daj\u00ed ale vyu\u017e\u00edt i pro lokalizaci porost\u016f invazn\u00edch d\u0159evin, jak\u00fdmi je nap\u0159\u00edklad trnovn\u00edk ak\u00e1t, topol kanadsk\u00fd a o\u0159e\u0161\u00e1k \u010dern\u00fd (\u0160enk\u00fd\u0159 2015). Pro p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed zam\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed porost\u016f vym\u00fd\u0161l\u00ed v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b Botanick\u00fd \u00fastav Akademie v\u011bd, Leteck\u00fd \u00fastav V\u00daT v Brn\u011b a firma GISAT (spole\u010dnost pro d\u00e1lkov\u00fd pr\u016fzkum Zem\u011b) metodiku mapov\u00e1n\u00ed za pomoc\u00ed bezpilotn\u00edch letadel. Testovat jej budou na k\u0159\u00eddlatk\u00e1ch, bol\u0161evn\u00edku velkolep\u00e9m, pajasanu \u017el\u00e1znat\u00e9m a trnovn\u00edku ak\u00e1tu. Tyto metody vyu\u017eiteln\u00e9 pro monitoring rozsahu st\u00e1vaj\u00edc\u00edch invaz\u00ed a k\u00a0v\u010dasn\u00e9mu zachycen\u00ed hrozby v po\u010d\u00e1tc\u00edch invaze by m\u011bly b\u00fdt relativn\u011b jednoduchou a rychlou cestou k\u00a0ur\u010den\u00ed a kvantifikaci probl\u00e9mu. V\u00edce o projektu se lze do\u010d\u00edst na t\u011bchto str\u00e1nk\u00e1ch: http:\/\/www.invaznirostliny.cz\/projekt<\/a>.<\/p>\n

Invazn\u00ed druhy se \u0161\u00ed\u0159\u00ed rychle. Rychle se ale vyv\u00edj\u00ed i metody jejich studia a mapov\u00e1n\u00ed. Zp\u016fsoby d\u00e1lkov\u00e9ho pr\u016fzkumu jsou velice efektivn\u00ed a mapov\u00e1n\u00ed z\u00a0men\u0161\u00ed v\u00fd\u0161ky pomoc\u00ed dron\u016f bude je\u0161t\u011b p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed. I p\u0159esto ho ale nelze pou\u017e\u00edt na v\u0161echny druhy. Nehod\u00ed se pro rostliny p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9, nezachyt\u00ed ty rostouc\u00ed v\u00a0podrostu lesa a nep\u016fjde podle n\u011bj rozli\u0161it navz\u00e1jem si podobn\u00e9 druhy a rody. Ter\u00e9nn\u00ed pozemn\u00ed mapov\u00e1n\u00ed tak bude pot\u0159eba po\u0159\u00e1d. Jedno takov\u00e9 prob\u00edhalo pod\u00e9l mal\u00fdch vodn\u00edch tok\u016f v\u00a0okol\u00ed Prahy v\u00a0minul\u00e9m roce v\u00a0Ekocentru Koniklec. Financov\u00e1no bylo grantem Hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy. V\u00edce informac\u00ed naleznete na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch projektu: http:\/\/www.ekocentrumkoniklec.cz\/monitoring-vybranych-invaznich-rostlin-prahy-a-blizkeho-okoli\/<\/a>.<\/p>\n

Autor textu a fotografi\u00ed: Mgr. Veronika Kaln\u00edkov\u00e1<\/em><\/p>\n

Zdroje<\/strong><\/p>\n

M\u00fcllerov\u00e1 J., Py\u0161ek P., Pergl J. & Jaro\u0161\u00edk V. (2008): Dlouhodob\u00e1 dynamika \u0161\u00ed\u0159en\u00ed bol\u0161evn\u00edku velkolep\u00e9ho (Heracleum mantegazzianum<\/em>) v krajin\u011b: vyu\u017eit\u00ed leteck\u00fdch sn\u00edmk\u016f. Zpr\u00e1vy \u010ces. Bot. Spole\u010d. 43: 91\u2013102.<\/p>\n

\u0160enk\u00fd\u0159 M. (2015): Vliv nep\u016fvodn\u00edch listnat\u00fdch d\u0159evin na diverzitu bylinn\u00e9ho patra. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Masarykova univerzita, Brno.
\nhttp:\/\/www.invaznirostliny.cz\/projekt<\/a><\/p>\n\n\t\t