Plk. i.m. JOSEF FRANTIŠEK, DFM & bar

Josef František se během bitvy o Británii stal nejúspěšnějším nebritským stíhačem, když během čtyř týdnů v září 1940 dosáhl 17 potvrzených sestřelů a jednoho pravděpodobného. František byl známý svou nekonvenční taktikou a často létal samostatně.

Narodil se v Otaslavicích u Prostějova do rodiny truhláře, k otcově dřevu však příliš netíhl, naopak mu učarovala technika. Nad jeho rodnou obcí často létaly stroje z Vojenského leteckého učiliště v nedalkém Prostějově, a tak o jeho budoucnosti bylo rozhodnuto. Po absolvování výcviku vstoupil v roce 1934 do československého letectva, sloužil u 2. leteckého pluku v Olomouci jako pilot průzkumných letounů. Stejně jako Dygrýn a Fejfar uprchl v roce 1939 do Polska, kde se připojil k polskému letectvu.

Po pádu Polska se přesunul do Francie, kde krátce sloužil v L’Armée de l’Air, po kapitulaci Francie odešel do Velké Británie a byl přidělen k 303. polské stíhací peruti RAF. Zahynul 8. října 1940 při havárii svého letounu. Jeho smrt zůstává předmětem spekulací, přičemž příčiny sahají od pilotní chyby po technickou závadu. Za své hrdinské činy byl posmrtně vyznamenán několika medailemi, včetně britského Distinguished Flying Medal, polského Virtuti Militari a francouzského Croix de Guerre.