Narodil se v Praze jako šestý syn svobodné matky, kvůli složité situaci vyrůstal u své tety v Hněvkovicích u Humpolce. Vyučil se strojním zámečníkem a jeho zájem o letectví ho přivedl k rozhodnutí vstoupit do československého letectva. Výcvik absolvoval ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově, specializoval se na létání podle přístrojů. Původně chtěl 15. března 1945, v den německé okupace, uletět se spolužáky na starých stíhačkách Avia do Polska, velitel jim v tom ale zabránil. Československo tedy opustil po zemi a přes Polsko se dostal do Francie, kde se připojil k zahraniční armádě.
Po pádu Francie vstoupil do RAF. Z důvodu ochrany své rodiny, která zůstala v okupované vlasti, přijal krycí jméno Ligotický. V RAF byl přidělen k 1. peruti, kde zpočátku čelil obtížím – při nepodařených přistáních zničil dva letouny, načež byl odeslán na doškolení. Jeho hvězdná chvíle přišla v noci z 10. na 11. května 1941, během německého náletu na Londýn. Podařilo se mu sestřelit tři nepřátelské letouny a v následujících dnech si připsal další dva sestřely a jedno poškození, čímž se stal nejúspěšnějším československým stíhačem roku 1941.
V září 1941 byl převelen k 310. československé stíhací peruti, ale v květnu 1942 se na žádost Karla Kuttelwaschera vrátil k 1. peruti, kde se plánovalo vytvoření československé letky pro noční útočné operace. Bohužel z jedné z těchto misí v noci z 3. na 4. června 1942 se Dygrýn nevrátil. Jeho osud zůstal neznámý až do 8. září, kdy bylo nalezené tělo identifikováno podle rytiny na jeho osobní zbrani. Za své hrdinské činy byl Dygrýn in memoriam povýšen na podporučíka a v roce 1991 na plukovníka.
