Plk. i.m. ARNOŠT VALENTA

Arnošt Valenta se narodil v okrese Zábřeh jako syn rolníka. Po absolvování reálného gymnázia vstoupil v roce 1933 do československé armády jako důstojník a později byl zařazen k výcviku pro spojovací služby.

Po vypuknutí války se dostal do Velké Británie, kde byl 29. července 1940 přijat do Royal Air Force Volunteer Reserve v hodnosti Pilot Officer a brzy se stal členem 311. bombardovací perutě RAF, jediného československého bombardovacího svazku v rámci RAF. Ve své funkci radiotelegrafisty se zúčastnil řady operačních letů na těžkých bombardovacích strojích typu Vickers Wellington, které mířily přes okupovanou Evropu na cíle v Německu a jeho satelitech.

V únoru 1941 byl během jedné z misí zajat a internován v německém zajateckém táboře Stalag Luft III. Během pobytu v zajateckém táboře sehrál Valenta významnou roli při přípravách tzv. „Velkého útěku“, tedy akce, při níž skupina spojeneckých letců prokopala 111 m dlouhý tunel a pokusila se z tábora uniknout. V noci na 25. března 1944 byl Valenta jedním z prvních, kdo se dostal ven, ale byl rychle znovu dopaden a 31. března byl společně s dalšími důstojníky zastřelen gestapem. Je tak jediným československým letcem RAF, který se ze zajetí nevrátil. Valenta byl in memoriam povýšen a oceněn řadou vyznamenání.