Znalost angličtiny, získaná na obchodní akademii v Prostějově, otevřela Jaroslavu Himrovi dveře mezi stíhací elitu RAF. Po okupaci odešel do Francie tzv. balkánskou cestou, do Británie se pak dostal jako jeden z mála letounem, nikoli evakuační lodí.
V hodnosti Pilot Officer se jako kvalifikovaný stíhací pilot stal v červenci 1940 jedním ze zakládajících členů 310. československé stíhací peruti RAF. Ta však měla záhy takový přebytek pilotů, že výcviková kapacita přesahovala její možnosti. Společně s dalšími byl proto odeslán na přeškolení a bojový výcvik. Po třech týdnech cvičného létání na letounu Hurricane následovalo bojové nasazení v bitvě o Británii, a to v řadách britských jednotek. Jako první Čech pilotoval americkou Airacobru, s níž útočil na lodě u Dunkerque.
V roce 1942 se ve 25 letech stal nejmladším velitelem československé perutě. Proslul neochvějnou odvahou – když nebyli nepřátelé ve vzduchu, sám vyhledával rizikové mise na pozemní cíle. Padl 24. září 1943, po sestřelu nepřítele, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Byl vyznamenán britským DFC, třikrát Československým válečným křížem a obdivovali ho i britští kolegové: „Himr does English better than I do,“ říkali. Po válce byl povýšen na plukovníka in memoriam.
