Mezi ulicemi Černého Mostu, které dostaly jména po mimořádných československých osobnostech britského Královského letectva (RAF) je i ulice Bryksova. Připomíná významného protinacistického odbojáře, brigádního generála i. m. Josefa Brykse, jehož životní příběh se – v té době ještě netradičním způsobem – rozhodlo připomenout Centrum Černý Most. V roce 2019, u příležitosti svátku 28. října, a zároveň oslav 25. „narozenin“ Prahy 14, nechalo letce vyobrazit na schodišti (vlastněném CČM) spojujícím východní a západní část zmiňované ulice. Velkoplošné mural artové umělecké dílo následně inspirovalo místního patriota a zakladatele festivalu Stop Zevling Vojtěcha Havlovce k iniciování projektu Schody letců. Oslovil městskou část Prahy 14 s návrhem rozšířit myšlenku Centra Černý Most i do dalších částí Černého Mostu  – přesněji vytvořit podobná mural artová díla i na ostatních schodištích v místních, po letcích pojmenovaných, ulicích.

Svého prvního (druhého, počítáme-li i realizaci Schodů Josefa Brykse) počinu se projekt dočkal v roce 2025, u příležitosti 80. výročí ukončení 2. světové války. V blízkosti Vybíralovy ulice, na terasových schodech před stejnojmennou základní školou, nechala městská část Praha 14 vyobrazit letecké eso RAF, generálmajora i. m. Tomáše Vybírala.

Cílem městské části je v projektu Schody letců do budoucna pokračovat, přestože většinu schodišť Praha 14 nevlastní (nespravuje). Jako reálná se v současné době (červen 2025) jeví jednání s Technickou správou komunikací hl. města Prahy (TSK) o revitalizaci a následné umělecké výmalbě schodišť při ulici Ocelkova.

Schodiště vytipovaná pro realizaci projektu Schody letců:

Jedná se o velkoplošné mural artové dílo o velikosti 1,7 x 5 metrů, doplněné plaketou objasňující jeho symboliku. Od roku 2019 zdobí schodiště spojující východní a západní část Bryksovy ulice poblíž křižovatky s ulicí Vybíralova (pozemek Centra Černý Most, který nechalo dílo realizovat). O návrh i realizaci letcova portrétu se „postaralo“ studio DRAWetc., konkrétně majitel studia – grafik a ilustrátor Vladimír Strejček. „Tvorba ve veřejném prostoru probíhá úplně jinak, než když pracujete s čistým plátnem nebo papírem. Musíte brát v potaz okolí budoucí malby, jeho barevnost a celkovou estetiku. Přemýšlet nad ním ale musíte i z čistě funkčního pohledu – odkud divák půjde, z jakého úhlu dílo uvidí. Portrét pana Brykse jsem se rozhodl koncipovat tak, aby z něj divák ucelený vizuální zážitek dostal teprve tehdy, když se rozhodne sám po schodech vystoupat,“ uvedl autor.

„Myšlenka realizace mural art na schodech v ulici Bryksova v roce 2019 zapadá do naší firemní strategie Better Places 2030. Okolí našich center, a především místní komunity nám nejsou lhostejné. Proto se snažíme vytvářet prostředí, které je přívětivé a podnětné, a s komunitami aktivně spolupracujeme. Mám proto velkou radost, že právě tato realizace se stala inspirací pro projekt Schody letců, který je krásným příkladem toho, jak umění může přiblížit historii široké veřejnosti,“ uvedla Michaela Matlasová, retail portfolio manager Centra Černý Most.

Schody Josefa Brykse (zdroj: CČM, rok 2019):

Návrhy pro realizaci Schodů Josefa Brykse, z nichž Centrum Černý Most vybíralo:

Velkoplošný mural art letce Tomáše Vybírala zdobí od 6. května 2025 terasové schody v areálu ZŠ Vybíralova. Městská část Praha 14 nechala celý prostor v roce 2024 rekonstruovat v rámci projektu Bezpečné cesty do škol, jehož cílem je mimo jiné zlepšovat stav veřejného prostoru. „Realizace mural artového díla právě zde se tak přímo nabízela. Časově jsme ji navíc mohli přizpůsobit období konání oslav 80. výročí ukončení 2. světové války, což celé akci dodalo ještě další rozměr,“ vysvětlila Soňa Tománková, místostarostka Prahy 14, která má v městské části oblast veřejného prostoru ve své gesci.

Malbu na schodišti u ZŠ Vybíralova ulici svěřila městská část stejnému tvůrčímu týmu, jaký realizoval Schody Josefa Brykse. Cílem bylo zachovat uměleckou kontinuitu. Autorkou návrhu mural art je grafička Markéta Troy Ryplová, opět ze studia DRAWetc. „Estetikou návrhu jsem chtěla navázat na Vladimírův (pozn. Vladimír Strejček) motiv brigádního generála Brykse, ovšem tak, aby byla trochu hravější a pozitivnější, vzhledem k umístění před školou. A to, že plátno bylo typově něco mezi schody a amfiteátrem, jsme se rozhodli nejen překonat, ale z hlediska perspektivy vyloženě využít pro obzvlášť hravý efekt,“ řekla Markéta Troy Ryplová.

Grafické návrhy malby na Schodech Tomáše Vybírala

Slavnostní odhalení mural artového díla Schody Tomáše Vybírala (6. 5. 2025, autor foto: Tomáš Turek):

Terasovité schodiště v areálu ZŠ Vybíralova (zdroj: archiv MČ Praha 14):

Generálmajor i. m. TOMÁŠ VYBÍRAL, DSO, DFC
(zdroj foto: Czech Spitfire Club)

Generálmajor in memoriam Tomáš Vybíral byl jedním z nejvýznamnějších československých válečných letců. Narodil se 29. září 1911 v Moravském Písku a po maturitě na gymnáziu v Břeclavi nastoupil na vojenskou službu. Již během základní vojenské služby v letech 1932-1933 v Prostějově se projevil jako talentovaný letec a získal kvalifikaci leteckého pozorovatele.

V roce 1934 se rozhodl pro kariéru profesionálního vojenského letce a začal studovat na Vojenské akademii. Po jejím absolvování v roce 1936 se stal poručíkem letectva a pokračoval ve výcviku, kde získal kvalifikaci pilota. Během své předválečné kariéry létal na různých typech letadel, včetně dvouplošníků Letov Š-328 a stíhacích letounů Avia B-534.

Za 2. světové války bojoval nejdříve ve Francii, po její kapitulaci se přesunul do Velké Británie a stal se jedním se zakládajících členů 312. československé stíhací perutě RAF, které později i velel (heslem perutě bylo NON MULTI SED MULTA, tedy: „Ne mnozí (lidé), ale mnoho (skutků)“). Účastnil se zde mnoha nebezpečných misí, včetně útoků na německá plavidla. Jeho odvaha a schopnosti mu vynesly přes dvě desítky vyznamenání, včetně britského Distinguished Service Order (DSO) a Distinguished Flying Cross (DFC). Po válce se Tomáš Vybíral vrátil do Československa, kde pokračoval ve službě v armádě. Studoval na Vysoké škole válečné a po jejím absolvování v roce 1946 byl jmenován zástupcem velitele 1. letecké divize v Praze. V říjnu 1946 se stal zatímním velitelem protiletecké obrany Čech a v listopadu 1947 nastoupil k velitelství III. leteckého sboru v Brně. V březnu 1948 byl jmenován velitelem Leteckého pluku 43 Edvarda Beneše v Přerově.

V dubnu 1948 byl z politických důvodů zproštěn funkce a odeslán na nucenou dovolenou. V září téhož roku emigroval, aby se vyhnul zatčení a uvěznění. Ve Velké Británii se angažoval v protikomunistickém odboji a pracoval jako zpravodajec Czechoslovak Intelligence Office. Později se stal předsedou Československé obce legionářské v Londýně. Tomáš Vybíral zemřel 21. února 1981 v Londýně, pohřben je na československém vojenském hřbitově v Brookwoodu. Jeho záslužnou poválečnou činnost mohla vlast ocenit až po listopadu 1989. Po rehabilitaci, navrácení hodnosti podplukovníka a povýšení na plukovníka pak 7. března 1992 následovalo jeho povýšení do hodnosti generálmajora in memoriam.

Zajímavostí je, že dodnes je na světě v letuschopném stavu jeden z letounů, ve kterém Tomáš Vybíral létal. Jde o Spitfire Mk.VC AR614 (DU-Z), který dostala 312. peruť v září 1942. Při akci 14. května 1943 zasáhl trup za kabinou granát a explodoval uvnitř, přičemž rozbil obě radiostanice. Při přistání měl namále, neboť měl prostřílené klapky a nefungovaly mu brzdy. I tak vše ale dopadlo dobře a Tomáš Vybíral s ním přistál nezraněn. Po opravě pak letoun využívaly i další perutě. Byl majetkem mnoha muzeí ve Velké Británii i v Kanadě. V roce 1996 ho restaurovala Historic Flying pro společnost Alpine Fighter Collection v Anglii. Díky tomu získal svůj původní válečný marking – s československou vlajkou pod kabinou a trupovými kódy DU-Z. V současné době je letoun v muzeu ve městě Seattle, Washington, USA.

Brigádní generál i. m. Josef Bryks, MBE
(zdroj foto: Czech Spitfire Club)

Stíhací pilot RAF proslul nejen svou odvahou v boji proti nacistům, ale především neúnavnými pokusy o útěk ze zajetí. Ty inspirovaly několik filmů, například i slavný americký film Velký útěk z roku 1963 se Stevem McQueenem nebo anglický snímek z roku 1946 Srdce v zajetí.

Josef Bryks se narodil do rodiny hanáckého sedláka jako sedmý z osmi dětí. Absolvoval obchodní akademii v Olomouci a poté nastoupil do československé armády, kde se stal pilotem stíhací letky. Po okupaci Československa v březnu 1939 se zapojil do odboje a pomáhal našim pilotům uprchnout do Polska. Sám se pokusil o útěk přes Maďarsko, byl ale zadržen a na Slovensku vězněn pod falešnou identitou. Jeho první žena ho však zradila a odhalila jeho totožnost. Navzdory tomu se Bryksovi podařilo uprchnout. Přes několik zemí se dostal do Francie a následně do Velké Británie, kde vstoupil do Royal Air Force (RAF) jako pilot 310. československé stíhací perutě.

Účastnil se bojů nad Evropou, především nad okupovanou Francií. V červnu 1941 byl během mise sestřelen a zajat německými silami. Díky skvělé angličtině Němce zmátl a dlouho tajil svou pravou identitu. Čtyři roky v německém zajetí vyplnil opakovanými pokusy o útěk. K těm slavným patřil únik v sudu na splašky, které se z tábora vyvážely ven, nebo plán na odlet ukořistěným německým letounem. Účastnil se i tzv. Velkého útěku z tábora Sagan v březnu 1944, který inspiroval výše zmíněný stejnojmenný film. Josef Bryks a jeho přítel, pilot Otakar Černý, měli vykopaným tunelem utíkat jako jedni z posledních, což jim paradoxně zachránilo život. Nedostali se totiž z lágru ven a nestali se následně obětí gestapa. Po neúspěšných útěcích byl Bryks přemístěn do nechvalně proslulého tábora Colditz, kde strávil zbytek války. Po osvobození se vrátil do Československa a pokračoval ve službě v armádě.

Získal řadu ocenění, včetně britského Záslužného leteckého kříže (DFC), a oženil se s Trudie, Angličankou, s níž si dopisoval během zajetí. Společně se usadili v Olomouci, jejich štěstí ale netrvalo dlouho. Po komunistickém převratu v roce ´48 byl Bryks vyloučen z armády, poté zatčen a odsouzen k deseti letům za údajnou velezradu. Během věznění musel pracovat v uranových dolech, což zdevastovalo jeho zdraví. Těžká práce a neustálé týrání vedlo k jeho smrti v roce 1957. Jeho žena Trudie i s dcerou Soniou utekla včas do Anglie, ale nikdy nevzdala boj za manželovu památku. Po pádu komunistického režimu byl Josef Bryks rehabilitován a jeho hrdinství bylo oficiálně uznáno, v roce 1991 mu byl in memoriam udělen Řád Milana Rastislava Štefánika. Trudie Bryksová po 52 letech našla hrob svého muže a pravidelně se vracela do Česka, aby šířila povědomí o jeho osudu. V roce 2004 navštívila i Prahu 14 a Bryksovu ulici.

Vojenský a letecký historik PhDr. Jiří Rajlich, Ph.D. je autorem či spoluautorem desítek knižních publikací a také tím, kdo pojmenoval ulice Černého Mostu po pilotech RAF. Ve Čtrnáctce 5/2025 s ním vyšel tento rozhovor.

Letci v názvech ulic Černého Mostu