Vánoce jsou časem velkého očekávání a také nadělování. Proto jsme se začátkem prosince jeli s Tuláčkem podívat, jestli v  Praze náhodou nepotkáme Ježíška. Dorazili jsme až do Betlémské kaple, kde probíhala výstava „Hravé vánoce“. Byla věnovaná hračkám a tak jsme mohli přemýšlet, o co si ještě napíšeme Ježíškovi.

Zacvičili jsme si s dřevěným atletem, točili káčou, pouštěli kuličky dlouhatánským labyrintem, zahráli na opravdický flašinet a v krasohledu viděli barevné, měnící se obrazce, pozorovali jsme řezbáře, který zrovna vyráběl ptáčka. Nejdéle jsme se vydrželi dívat na vláček, který projížděl tunelem, zastavil na nádraží i houkal. Vánoce nám připomnělo spoustu ozdobených stromečků. Snad ještě víc bylo různých betlémků z perníku, korálků, dřevěných, papírových, ze slámy, keramiky.

Na zpáteční cestě jsme se na Staroměstském náměstí zastavili u Orloje. Bylo zrovna 11 hodin, tak jsme viděli apoštoly a slyšeli kokrhat zlatého kohouta. Dokonce jsme potkali Mikuláše s čerty. Ani nás moc nestrašili. To asi proto, že jsme celý rok hodní a třeba se ještě trochu polepšíme. Teď už se nemůžeme dočkat, až přijde Ježíšek do školky i k nám domů!

MŠ Sluníčko