Plk. i.m. Václav Jícha
(10. 2. 1914, Dnešice, o. Přeštice – 1. 2. 1945, Haddington, Skotsko), npor. let. (plk. i.m.), Flight Lieutenant RAF, jeden z nejúspěšnějších čs. stíhačů a zalétávacích pilotů.
Po vyučení získal pilotní diplom v Aeroklubu vysokoškolského sportu v Praze (1933) a dobrovolně se přihlásil k letectvu. Absolvoval ŠODL u VLU v Prostějově (1935-1937), následně stíhací výcvik a nastoupil službu u 44. stíhací letky Leteckého pluku 4 v Praze-Kbelích. Zde na sebe poprvé upozornil jako člen proslulé akrobatické skupiny npor. Františka Nováka.
Po útěku do Polska (1. 5. 1939) odplul lodí Batory do Francie a pak strávil několik měsíců v Cizinecké legii v Sidi bel Abbés. Po vypuknutí války se přeškolil na let. zákl. Blida a Oran-La Senia, odkud byl 13. 12. 1939 přidělen ke Groupe de Chasse I/6. Na francouzské frontě se ve všech směrech vyznamenal a na zastaralých strojích nalétal 70 oper. hodin a sestřelil své první 4 protivníky (z toho 2 ve spolupráci).
Po franc. kapitulaci odplul přes sev. Afriku do Velké Británie, kde byl do RAF přijat v hodnosti Sergeant. Po výcviku u 6. OTU v Sutton Bridge byl 10. 9. 1940 nejprve zařazen k britské 1. od 17. 11. 1940 k 17. stíhací peruti. S úspěchem se zúčastnil bitvy o Británii a v následujících letech ofenzívních operací nad okup. Evropou – od 27. 5. 1941 v řadách 313. peruti. Jeho celkové skóre činilo 7 potvrzených sestřelů (z toho 4 ve spolupráci), za což získal m.j. Záslužný letecký kříž (DFC): „Tento důstojník osvědčil velkou statečnost a sebeobětování a má skvělý záznam operačního létání počínaje prosincem 1939,“ pravilo se v citaci ke jeho udělení. „Nedávno se tento pilot osvědčil vynikajícím sebeobětováním při sweepu nad Belgií. Jeho roj prošel těžkým bojem a jeden letoun byl těžce poškozen palbou kanonu a jeho pilot byl zraněn. F/O Jícha s ním zůstal, zezadu a shora svého druha bránil proti dalším útokům nepřítele a ochraňoval jej až k anglickému pobřeží…“
Po odchodu na odpočinek (17. 8. 1942) působil jako zalétávací pilot nejprve u 9. MU v Cosfordu. Díky svým nevšedním pilotním schopnostem pak 3. 1. 1943 nastoupil jako zalétávací pilot přímo do firmy Vickers Armstrong (Supermarine) v Castle Bromwichi, kde se věnoval m.j. i zkoušení prototypů Spitfirů. Za svůj velký přínos k leteckému výzkumnictví získal Kříž letectva (AFC): „Během zalétávání a přezkušování letounů v nové výrobě pro Ministerstvo letecké výroby tento důstojník nalétal 822 hodin v šestnácti měsících konče květnem 1944. Kromě Wellingtonů a Lancasterů buď sám nebo částečně otestoval celkem 1 267 Spitfirů verzí Mk.V a Mk.IX… Zdatnost F/Lt Jíchy byla mimoto podrobena těžké zkoušce tím, že byl z valné části zaměstnán zjišťováním příčin vysazování motorů. Z patnácti nouzových přistání, které v důsledku toho tento důstojník musel provést, přistál devětkrát s neporušeným letounem bez podvozku na letišti. Uváží-li se špatná viditelnost, která v Castle Bromwichi obyčejně převládá, a také to, že toto letiště je obklopeno balonovou baráží, znamená to skutečně prvotřídní výkon. Není zde pochyb o tom, že tento důstojník tímto prokázal vrcholné opovržení nebezpečím a velkou důvěru ve své schopnosti, přičemž pro zemi ušetřil tisíce liber a stovky pracovních hodin.“
V důsledku rozhodnutí, že zahraniční piloti budou z továren, pracujících na tajných projektech vyřazeni, odešel V. Jícha v květnu 1944 ke 45. MU do skotského Kinlossu. Zahynul při letecké nehodě na letounu Anson, v němž letěl jako cestující.