Plk. v.v. Leopold Šrom
Narodil se 8. 9. 1917 v Chrlicích u Brna. Po vyučení elektromechanikem se dobrovolně přihlásil k letectvu a prezenční vojenskou službu prodělával v letech 1937-1939 – nejprve u Leteckého pluku 5 v Brně a poté, po absolvování stíhacího výcviku u Leteckého pluku 4 v Praze byl v prosinci 1938 jako stíhač k Leteckému pluku 3 ve Spišské Nové Vsi.
Z okupované vlasti uprchl 15. 6. 1939. Unikl do Polska a odtud odplul lodí do Francie, kde posléze vstoupil do francouzského letectva. Výcvik prodělával v severoafrickém Oranu, Blidě a poté v metropolitní Francii – Chartres, Bourges a La Rochelle. Do bojů již nestačil zasáhnout a po francouzském zhroucení odplul na lodi do Velké Británie.
Do řad RAF byl přijat v hodnosti Sergeant (četař), absolvoval bojový výcvik u 12. OTU (letiště Benson) a 56. OTU (Sutton Bridge). Následně sloužil od listopadu 1940 do července 1941 u britské 245. stíhací peruti v severním Irsku, kde na stíhacích Hurricanech dosáhl své první bojové úspěchy. Poté od července 1941 do srpna 1942 bojoval s 310. čs. stíhací perutí, u níž dále zvýšil své skóre.
Po absolvování prvního operačního turnusu se stal instruktorem a od ledna 1943 do ledna 1944 opět bojoval na Spitfirech s 310. perutí, u níž byl povýšen do nejnižší důstojnické hodnosti – britské Pilot Officer (poručík) a československé podporučík.
Na základě výzvy se přihlásil jako dobrovolník pro čs. leteckou jednotku, která se měla zformovat v Sovětském svazu, kam odplul ve skupině vedené škpt. Františkem Fajtlem v únoru 1944. Po přeškolení na sovětskou techniku se stal příslušníkem 1. čs. stíhacího leteckého pluku v SSSR, vyzbrojeném stíhačkami Lavočkin La-5FN. V jeho řadách se mimořádně úspěšně zúčastnil bojů v Slovenském národním povstání, kdy 1. pluk, který na Slovensko přiletěl ze sovětského týlu, operoval z letišť Zolná, Brezno nad Hronom a nakonec Tri Duby. V průběhu několika málo týdnů se ppor. Šrom stal nejúspěšnějším stíhačem povstaleckého letectva.
Po potlačení SNP odletěl 25. 10. 1944 zpátky do sovětského týlu, kde byl povýšen na poručíka a stal se velitelem 2. letky reorganizovaného 1. čs. stíhacího leteckého pluku, který se zanedlouho stal součástí 1. čs. smíšené letecké divize. V jejích řadách se v dubnu a květnu 1945 zúčastnil závěrečných bojů na Ostravsku, Opavsku a Těšínsku.
V průběhu války Leopold Šrom sestřelil 8 nepřátelských letounů jistě, 2 pravděpodobně a 1 poškodil. Byl vyznamenán čtyřikrát Československým válečným křížem, třikrát Československou medailí Za chrabrost, dále Československou medailí Za zásluhy I. st., Pamětní medailí čs. zahraniční armády (se štítky F, VB a SSSR), Řádem SNP I. st., britskou War Medal, Defence Medal, sovětskou medaili Za pobědu nad Germanijej a dalšími.
Po válce zastával zodpovědné místo zalétávacího pilota u Vědeckého leteckého ústavu v Praze-Letňanech, kde mu prošlo rukama prakticky vše, co v tehdejším čs. letectvu létalo – od letounů sovětské, britské, německé i americké provenience.V roce 1949 byl však od letectva z preventivních důvodů propuštěn. Poté pracoval jako elektromechanik v Tesle Žižkov, a to až do roku 1964, kdy byl rehabilitován a povýšen na majora.
Poté odešel pracovat ke Státní letecké inspekci, ale chtěl opět aktivně létat, takže po složení náročných zkoušek se stal druhým pilotem u ČSA na dopravních strojích Iljušin Il-14. Zahynul 17. 10. 1968 při letu do Bratislavy. Krátce po startu vysadil letounu Il-14 jeden z motorů a letoun se zřítil nedaleko od Kladna. Celá osádka i cestující přitom přišli o životy.