Plk. Václav Vlček

(1895-1974)
Aktivně se podílel na budování československého letectva, účastnil se odboje i květnového povstání, v roce 1949 byl odsouzen za velezradu a degradován.

Po vypuknutí 1. světové války byl vyslán k balonovému oddílu, s ním prošel většinu válečných front.

Po vzniku republiky se zapojil do budování čs. letectva. V důsledku poruchy při letu u hranic přistál v Maďarsku, za to odsouzen k trestu smrti. Po více než roce z vězení propuštěn.

Po absolvování speciálního výcviku v Nancy vedení výcviku letců, s letounem BH-9 úspěchy v mezinárodních leteckých soutěžích.

V roce 1933 jmenován velitelem 1. perutě pluku T. G. Masaryka, dva roky nato předsedou Svazu letců a profesorem Vojenské velitelské akademie v Praze.

V době ohrožení Hitlerem zapojen do hnutí na obranu republiky, 31. 5. 1937 předává prezidentovi na Hradě slib letců.

Za protektorátu organizování přesunu vycvičených letců do ciziny, práce v odboji.

Od roku 1941 civilním zaměstnancem továrny Walter, v květnu 1945, kdy velel jejímu osvobozování, zraněn. Spolupracuje s vlasovci.

Kvůli trvalému poškození oka končí s létáním, stává se oblastním leteckým velitelem v Českých Budějovicích.

V květnu 1949 zatčen StB, v inscenovaném procesu odsouzen za velezradu. Poté co byl propuštěn z armády, zbaven všech hodností i občanských práv, pracoval jako dělník.

Zemřel na následky mozkové mrtvice při pracovní brigádě v nedožitých 80 letech.