Archive for Duben, 2014

Upozornění – kontrola kvality vody ve studních a v bazénech

Čtvrtek, 24 dubna, 2014

Pražské vodovody a kanalizace (PVK) doporučují si nechat zkontrolovat nejméně jednou ročně vody ze soukromých studní. Voda z těchto zdrojů neprochází žádnou pravidelnou kontrolou, je tedy vhodné si její kvalitu nechat ověřit v akreditované laboratoři. PVK nabízejí majitelům studní zvýhodněné rozbory základních chemických a mikrobiologických parametrů pitné vody za smluvní cenu tisíc korun. Všechny rozbory provádí akreditovaná laboratoř PVK – Útvar kontroly kvality vody. V případě zájmu se obraťte na tel: 221 501 110 nebo info@pvk.cz.

Cyklování v Praze 14: zablácené cesty mizí, ale cykloráj je daleko

Čtvrtek, 24 dubna, 2014

Patříte také mezi prvoobyvatele některé z našich čtvrtí? Určitě si vybavíte skákání přes zablácené panelové cesty postupně nahrazené asfaltem, vzpomenete si, jak se jednoho rána z vyšlapané zkratky stala polooficiální odpadem zpevněná cesta a časem dokonce běžný chodník. jistě bych nedala dohromady rok, kdy se něco takového přihodilo na našem sídlišti, zato mám hluboce vrytou jinou vzpomínku – chvíli, kdy se mi od obchodu poprvé vypařilo kolo – kolo, nejsnazší únik z betonových stěn do polí a nedalekých lesů.

Jen hrubě dovedu datovat své první výlety na polodospělém kole přes panelovou cestu do Dolních Počernic, blátem obalené ráfky a prozkoumávání chodníkových tras. Vím ale dost přesně, kdy jsem se do sedla vrátila po několikaleté pauze. Stalo se to na jaře 2011. Rovnou jsem své, původně víkendové, výlety obohatila o dojíždění do práce. Otevřelo se mi tak nejen větší spektrum cest, ale také se mi zostřil pohled na kvalitu cyklotras. První pokusy dostat se do bodu B po žlutě značené cyklotrase končily neslavně, většinou jsem to vzala po starých známých chodnících.

Postupně mě však kolemjedoucí inspirovali k novým směrům a častou odměnou mi byla šikovná cyklozkratka. Zkuste si na jaře za slunného rána vyrazit na kole do práce nebo do školy. Můžu vám slíbit, že dorazíte rozesmátí. A chytne-li vás to, zjistíte, že jakmile se nevydáváte na kole jen na víkendový výlet, ale tlačí vás do zad termín porady, kolo začnete vnímat jako automobil nebo prostředek MHD – chcete jet svižně, po pohodlných a nepřecpaných komunikacích. Ač za ty roky vidím na Čtrnáctce slušné pokroky, stále počet a kvalita cyklostezek stačí jen na občasné úniky do přírody. Máme-li se srovnávat s cyklistickými velmocemi, pak náš čeká ještě hodně kilometrů improvizace. Doporučuji dupnout do pedálů kdekoli na západ od našich hranic – i stoupání do kopce jako by tam nemělo takový úhel. Vážně!

Stejně jako z prvního odcizeného kola i z denního dojíždění jsem se poučila. Už neváhám občas vyjet ze zavedené stopy. A nelíbí-li se mi díra na mé pravidelné trase, chybějící nájezd k oficiální cyklostezce nebo zablácená panelová cesta, ozvu se. Kdyby mi díra prorazila pneumatiku u auta, také bych vyndala telefon, defekt i místo nafotila a jala se bránit. Je kolo v něčem jiné? Za občanskou iniciativu „14. kolo – cyklisté sobě“

 

Barbora Machková

Zdravotnická zařízení v Praze 14 na webu

Čtvrtek, 24 dubna, 2014

Občané, kteří potřebují najít konkrétní zdravotnické zařízení ve spádové oblasti MČ Praha 14, najdou veškeré aktuální informace i na webových stránkách městské části v sekci zdravotnictví. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví ÚMČ Praha 14 počátkem ledna zaktualizoval kompletní seznam zdravotnických zařízení. Ten je nyní k dispozici na https://www.praha14.cz/urad-mestske-casti/hledam-informaci/zdravotnictvi/lekari/. Seznam má informační charakter. Aktualizované údaje jsou platné k 31. 12. 2013. Byl aktualizován na základě telefonického ověřování a osobních návštěv uvedených ordinací lékařů a zdravotnických zařízení. Připomínky, změny, nové ordinace a ordinační hodiny lze i nadále oznamovat Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MČ Prahy 14.

Projekt, který slaví první úspěchy

Čtvrtek, 24 dubna, 2014

24. 4. 2014 – Projekt s názvem začleňování osob na trh práce, realizovaný střediskem křesťanské pomoci v Horních Počernicích, úspěšně funguje již 8. měsíc. Cílem projektu je zlepšení postavení znevýhodněných osob na trhu práce, zvýšení jejich šancí na získání a udržení si pracovního místa, nalezení vhodného pracovního uplatnění.

Jak projekt pomáhá? Nejlépe vám to sdělí konkrétní příběh člověka, který se do projektu zapojil. Pan X byl bezdomovec se zápisem v rejstříku trestů se základním vzděláním. V minulosti byl několikrát trestaný. Díky účasti v našem projektu se opět vrátil do práce, získal pracovní smlouvu na dobu půl roku a pracoval za pomoci sociálního pracovníka na řešení své bytové i dluhové situace. Během prvních měsíců působení v projektu si pan X mohl dovolit najít ubytovnu, a rapidně si tak zlepšit bytovou situaci. Pan X se začal pomalu zvedat „ze dna“ a získával sebevědomí. Pracovní trenér si ho na pracovišti velice chválil. Pečlivě vykonával svěřenou práci a skvěle fungoval v týmu. Po úspěšném zvládnutí zkušební doby jsme rozmýšleli, zda by mu v hledání další práce nepomohlo zvýšení kvalifikace. Společně jsme vybrali rekvalifikační kurz: Pracovník v sociálních službách.  Tento kurz pan X skvěle zvládl a zvládl i další 3 měsíce na našem pracovišti. Když nás po půl roce opouštěl, byli jsme na něho hrdi. Během tak krátké doby dokázal změnit tolik důležitých aspektů svého života. Nyní má práci v sociální službě – pomáhá starým lidem, bydlí se svou partnerkou v azylovém domě a splácí své dluhy. Z člověka naprosto závislého na sociálních dávkách se stal člověk schopný sám obstát v tomto „velkém světě“. Držíme mu palce a pomáháme dalším lidem k lepším životům. Pokud máte o účast v projektu zájem nebo chcete-li získat více informací, kontaktujte nás na adrese: Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice, Křovinovo náměstí 11/16, Praha 20 – Horní Počernice, v kancelářích v budově A, nebo na telefonním čísle: 737 207 315, 281 091 714 či e-mailu: projekt@skphopo.cz.

Na spolupráci s vámi se těší:

Aneta Žďárská – sociální pracovnice

Miloš Jaroš – vedoucí podporovaného zaměstnání

Petr Marván – pracovní trenér

Michaela Hečková: Praha 14 může být městskou částí kultury

Čtvrtek, 24 dubna, 2014

Příspěvková organizace Praha 14 kulturní před časem převzala značný podíl kulturní aktivity v městské části. Na to, co nového se v této oblasti podařilo, a hlavně na novinky pro nastávající rok jsme se zeptali programové ředitelky Prahy 14 kulturní Michaely Hečkové.

Jak se změnil se vstupem Prahy 14 kulturní přístup ke kultuře v městské části?

Praha 14 právě zažila něco jako modelový rok kultury. Příspěvková organizace Praha 14 kulturní zde fungovala samozřejmě již dříve, byť pod svérázným názvem KVIZ, nový je ale celý úhel pohledu. Dříve, to znamená před příchodem současného ředitele Davida Kašpara, se veškerý kulturní program odehrával, za zavřenými dveřmi Kulturního domu v Kyjích, který má ovšem vzhledem k dispozicím Prahy 14 značně nevýhodnou polohu, a pravděpodobnost, že jej navštíví třeba někdo z Černého Mostu, se mnohdy blíží nule. To není špatně, je to výchozí podmínka.

A my jsme se jí přizpůsobili. Praha 14 prochází několika dobře nastartovanými dlouhodobými změnami.

Má vytvořenou Strategii pro kulturu, umění, sport a volný čas, připravuje celkovou strategii, má vedení, které chápe, jak důležité je povzbuzovat aktivitu svých obyvatel. Změna, která nastala, se dá shrnout jednoduše, otevřeli jsme dveře, vykročili za hranice kulturního domu, vyrazili do veřejného prostoru, pochopili, že specifikum městské části je v dílčích lokalitách, a začali se ptát lidí na Praze 14 nejen na to, co jim z kulturní nabídky chybí, ale i na to, co by sami třeba dělat dokázali. Praha 14 kulturní by neměla mít monopol na kulturu. Spolupracujeme s neziskovkami, aktivními jedinci a místními komunitami. Jsme zkrátka takový kulturní servis a inkubátor na nové projekty.

Co nového se stalo v roce 2013?

Zásadní byla cesta do veřejného prostoru a konkrétních lokalit Prahy 14. Pod taktovkou produkčního Vojty Havlovce vznikla série menších sportovních akcí v jednotlivých čtvrtích, jako je Lehovec sportuje, sportovní Den s Palestrou v Hostavicích nebo městská hra Urban Game v Hloubětíně, které si své pevné místo najdou i v programu následujícího roku, podnikli jsme adrenalinový sport jménem festival Street for Art na zanedbaném místě u metra Černý Most a vyladili program KD Kyje tak, že se zaměřil na své bezprostřední okolí – přibyly tak víkendové tvůrčí dílny a chystáme i další komunitní aktivity. Důležitým doplněním kulturní infrastruktury, a to je určitě něco, o co dlouhodobě usilujeme, se stalo otevření lokálního kreativního, komunitního a volnočasového centra Plechárna v objektu bývalé autodílny. Hodí se říct, že zmíněné se odehrálo za téměř stejný rozpočet jako program jediného kulturního domů před naším příchodem na Prahu 14. Potvrzuje se tak, že potenciál je spíše v lidech než ve zdrojích, které se dají lehce vyčerpat.

Jaké jsou plány do nového roku a jak hodnotíte spolupráci s radnicí na realizaci těchto plánů?

Plánování je jenom jedna strana úspěchu. Aby se jakýkoliv plán a naplnění potřeb dané lokality staly realitou, je potřeba mít především vůli, ochotu naslouchat, odvahu a zároveň odhodit strach z neúspěchu. Něco takového se stalo na Praze 14, kde vedení radnice podobně jako my vnímá kulturu jako jeden ze základních nástrojů rozvoje lokality. Biorytmus úřadu a kulturní produkce je přirozeně jiný, a to kdekoliv – v Praze stejně jako v Berlíně. Podstatné je připustit si, že se tahle časová pásma mohou protnout a vzájemně se doplňovat. Městská část by měla být spíše servisní organizací a rámec pro jiné subjekty a své aktivní obyvatele, nastavuje vizi a strategii, kterou ovšem v ideálním stavu věci naplňují všichni – jak ti na úřadě, tak kulturní organizátoři neziskového sektoru, kteří mají prostor a podporu, obyvatelé, kteří jsou vtaženi do procesu příprav projektů, developer, který může jednat s radnicí dříve, než začne stavět, a tak dále. Tahle synergie na Praze 14 funguje. Proto jsme rádi, že se pouštíme do něčeho tak specifického, jako jsou oslavy narozenin městské části.

Na co se tedy konkrétně budou moci obyvatelé prahy 14 během dvacetiletého výročí městské části těšit?

Oslavy budou sérií celoročních programů. Plánujeme 8 projektů v každé ze čtvrtí Prahy 14, do kterých bychom rádi zapojili místní komunity – jedná se tak o sousedské slavnosti v Hostavicích, participativní zapojení dětí do utváření dětského hřiště a dětských aktivit na Hutích, drobnou revitalizaci veřejného prostranství na Lehovci, spolupráci s cizinci na Černém Mostě, umělecký projekt zaměřený na zachycení identity starého Hloubětína a další. Doprovodným programem pak bude urbanistická výstava mapující historii, potenciál a vize Černého Mostu, výstava zaměřená na historii Prahy 14 nebo výstava o černém humoru a koncert skupiny Tap Tap ve spolupráci s klienty Jedličkova ústavu bydlícími na území Prahy 14. Vyvrcholením celých oslav bude prezentace zmíněných komunitních projektů během festivalu Street for Art od 18. do 25. září v Centrálním parku a především slavnostní koncert Pražské komorní filharmonie, která přímo uprostřed sídliště zahraje Dvořákovu Symfonii číslo 8 pod vedením dirigenta Jakuba Hrůši. To vše si žádá určité produkční a organizační požadavky, v současné době tak jednáme s potenciálními partnery a sponzory dílčích akcí.

To zní zajímavě. Jak plánujete do oslav narozenin městské části zapojit školy?

Školy bychom rádi zapojili na několika úrovních. Jednak je pro ně připraven projekt Praha 14 bubnuje zaměřený na drumcircle, tedy společné bubnování, který vyvrcholí závěrečným kolektivním vystoupením na Plechárně, jednak olympiáda pro žáky základních a středních škol na Praze 14 a komiksový výtvarný salon, na němž spolupracujeme s městskou knihovnou a jehož výsledkem bude velká komiksová výstava zaměřená na to, jak děti na Praze 14 vnímají svůj domov.

Mimochodem, představme trochu i vaši práci. Jak jste se dostala ke své profesi? co vlastně vaše práce obnáší?

Začínala jsem novinařinou. Pár let jsem se věnovala kulturní publicistice, ale pak jsem, nic ve zlém, přešla z poněkud pasivní do aktivnější role organizátora. Měla jsem obrovské štěstí na projekty a kolegy. Pracovala jsem na kandidatuře Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015, později jako PR manažer na několika filmových a literárních festivalech nebo v artovém kině. Když jsem se po škole stěhovala do Prahy, došlo mi, že bych se znovu ráda naučila něco nového a že bych to ráda odkoukala od projektů, které pro mě byly zřejmě největší dosavadní profesní inspirací – a to bylo Kulturní centrum Zahrada a festival Street for Art, které tehdy vedl právě David Kašpar a Jiří Sulženko (pozn. dnešní ředitel Plzně 2015). Před Prahou 14 jsem se pohybovala po jiných perifernějších částech Prahy – na Praze 8 provozuji galerii současného umění Prádelnu Bohnice v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice, na Jižním Městě jsem se věnovala komunitním projektům pro Galerii Chodovská tvrz.

Práce programového ředitele pro Prahu 14 kulturní je určitě jiná než klasická dramaturgie. Spíše jde o jakousi koordinaci aktivit, protínání popsaných problémů ve veřejném prostoru i jinde s možným tvůrčím řešením, hledání a zapojování aktivních místních. Takže něco mezi hledačem talentů, kulturní terapií a produkováním vlastních komunitních, kulturních, sportovních, volnočasových a uměleckých projektů se sociálním přesahem. Naše pozornost se pak hodně zaměřuje také na vizuální identitu sídlišť. Připravujeme tak třeba tvůrčí stezku kolem sídlištních průduchů na Černém Mostě.

O plechárně se napsalo hodně. Jsou stávající aktivity konečné, nebo má prostor další potenciál rozvíjet se dál?

Plechárna se veřejnosti otevřela v září. Během první fáze jsme rozjeli program volnočasové haly – po novém roce bude pokračovat skateboardingová škola a školka, výuka skateboardingu pro nedaleké základní školy, parkourové tréninky, využívání haly pro další volnočasové aktivity, jako je badminton, stolní fotbálek, tréninky boxu. Kolem Plechárny a zdejšího skateparku vznikla silná komunita koloběžkářů a skejťáků. V druhé fázi se teď snažíme centrum otevřít dalším komunitám a cílovým skupinám – což nejde jinak než přes přívětivý program. Od jara pak plánujeme cvičení pro všechny generace ve spolupráci s Bootcamp, otevírat budeme také kavárnu navázanou na verandu s posezením. Pravidelnou součástí zimního program se staly tematické běžecké závody kolem Plechárny. Horní patro žije životem hudebních zkušeben, které od ledna doplní celopražský projekt Studentské akademie, v menší klubovně pak budou pokračovat kurzy češtiny pro cizince a lekce angličtiny. Novinkou budou sobotní tvořivá odpoledne a sobota věnovaná rodinám s dětmi – od února se tak hala Plechárny v sobotu od 13.00 do 16.00 hodin promění pravidelně na kreativní zónu pro děti, během které nebude chybět ani pravidelná sobotní pohádka. Plechárna je taky zázemím a tvůrčím inkubátorem pro začínající projekty, ať už místní kapely nebo akce, s jejichž pořádáním potřebují méně zkušení organizátoři pomoci. Zásadní pro příští rok bude řekněme pět pomyslných os – vytvoření komunitní zahrady, příprava tvorby volnočasových sportovních ploch v okolí Plechárny, pokračování v pravidelném programu haly, sociální projekty a spolupráce se Sociálním podnikem Prahy 14 a příprava komunitních projektů. Jedním z nich bude třeba novocirkusové představení s místními koloběžkáři a skejťáky ve skateparku. Nad nepořádkem ve skateparku, hlukem a určitou přirozenou divokostí místa nezavíráme oči, naopak – snažíme se energii vloženou do pálení košů jen nasměrovat jinam. Praha 14 má obrovský potenciál, kdyby byla městem, mohla by se za pár let přihlásit do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury. Takhle se určitě může stát městskou částí kultury.

Semafory mají jiné intervaly

Čtvrtek, 24 dubna, 2014

Dovolte mi reagovat na časté dotazy občanů ohledně fungování signalizačních zařízení – semaforů na území městské části Prahy 14. Zvláště koncem loňského roku se rozšířily „zaručené zprávy“, že po provedených opravách některých semaforů v křižovatkách není jejich provoz sladěn a koordinován a že účastníci silničního provozu se tím cítí ohroženi a často si připadají jako „pokusní králíci“. Nejvíce se připomínky týkaly křižovatek Broumarská – Cíglerova, Českobrodská – Rožmberská a Kolbenova Penny Market. Protože současně byly přenastaveny také intervaly semaforů v oblasti nákupního střediska Centrum Černý Most, mohli řidiči i chodci získat dojem, že se jedná o chaos. Chtěl bych všechny ujistit, že tento dojem je mylný a že k obavám není žádný důvod. PLYNULOST DOPRAVY SE ZLEPŠILA Požadavkem městské části a zástupců Magistrátu hl. m. Prahy bylo semafory ve všech zmíněných lokalitách, kromě provedení potřebné rekonstrukce, osadit i nejmodernější osvědčenou technologií (snímači intenzity dopravy, elektronickým vyhodnocováním apod.), která by přispěla k maximální plynulosti dopravy a co největší ochraně chodců. Pravda je, že původní nastavení pro zkušební

provoz bylo provedeno podle modelu daného projektem, ale v krátké době byly intervaly přenastaveny podle reálného provozu a můžeme doložit, že jeho plynulost se zlepšila. To ale samozřejmě nic nemění na faktu, že každá křižovatka je pro řidiče i chodce místem zpomalení, zdržení a také vyžaduje zvýšenou pozornost. Tak to ostatně zmiňuje i zákon o pozemních komunikacích. Všechny nepříznivé situace vzniklé v místech křižovatek samostatně vyhodnocujeme a spolu s Policií ČR, společností Eltodo, Technickou správou komunikací a projektanty navrhujeme možná zlepšení. Do finální podoby a funkce signalizačního zařízení samozřejmě ještě před investicí ve stadiu projektu promítáme připomínky samosprávy, provozovatele, policie atd. Jen velmi těžko ale můžeme brát vážně požadavek jednoho místního občana, který při kolaudaci semaforů na křižovatce Broumarská – Cíglerova odešel se slovy: „Nic bych tam nedával.“ To určitě není řešení, které bychom podpořili.

 

Ing. Pavel Šustr, vedoucí Odboru dopravy a ochrany prostředí