Obsah čísla
Na projekt revitalizace nádrže Černý Most, o níž jsme psali v minulých Listech, navazuje odbahnění Kyjského rybníka. Jedná se o další projekt v rámci celopražského programu odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy "Obnova a revitalizace Pražských nádrží", který je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu JPD2. Kyjský rybník byl založen pravděpodobně v 19. století a jeho první odbahnění bylo provedeno v roce 1962, kdy byla již větší část rybníka zcela zarostlá. Odbahněna tak byla jen jeho polovina. Další část byla odbahněna až v 80. letech 20. století společně s výstavbou sedimentační nádrže a dělící hráze. Dnes je kyjský rybník zanesen cca 60 000 m3 bahna, které dosahuje místy mocnosti až 1m. Vzhledem k tomu, že se rybník nedá zcela vypustit a předpokládá se, že dno rybníka nebude dostatečně únosné pro těžkou techniku, byla zvolena metoda odbahnění plovoucím sacím bagrem. Práce byly zahájeny v létě 2007. Nejprve bude snížena hladina v rybníce tak, aby v sedimentační nádrži mohly být provedeny úpravy nátoku dešťové kanalizace a propojovacího potrubí do Kyjského rybníka. Poté bude hladina opět mírně zvýšena a začne odtěžování bahna sacím bagrem. Bahno bude ukládáno do sedimentační nádrže.
Po jejím naplnění bude hladina v rybníce opět snížena, aby došlo k odvodnění vytěženého bahna. Po odvodnění bude bahno odvezeno na příslušnou skládku. Tento proces bude celý zopakován ještě jednou, neboť sedimentační nádrž pojme pouze polovinu vytěženého bahna. Odbahňování rybníka bude dokončeno v červenci 2008. Tím ovšem práce na Kyjském rybníce neskončí. Odbor ochrany prostředí Magistrátu připravuje projekt opravy Kyjského rybníka, v rámci kterého bude opraveno vypouštěcí zařízení rybníka, upraveny a zpevněny břehy a dosázena vegetace. Aby v budoucnu nedocházelo k celoplošnému zanášení rybníka bude v horní třetině vybudována podvodní hrázka, která bude případné sedimenty zadržovat pouze v horní části. Toto řešení se osvědčilo například u Hostivařské přehrady. Během prací může dojít k zakalení vody v rybníce a v potoce Rokytka a s tím související zhoršení podmínek sportovního rybolovu, případně k jeho dočasnému zákazu. Pracemi také dojde k dočasnému zhoršení podmínek v okolí Kyjského rybníka, ale výsledkem tohoto projektu bude zlepšení kvality vody v Rokytce a Kyjském rybníce a alespoň částečné zatraktivnění a zpřírodnění celé lokality.
Poslední akcí, kterou Magistrát na území MČ Praha 14 připravuje, je revitalizace koryta Rokytky v suchém poldru Čihadla. Suchý poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20. století. Slouží k zachycování přívalových srážek z povodí Rokytky - celé jeho území je tedy určeno k rozlivu vody. Koryto Rokytky je od soutoku s Hostavickým potokem vedeno téměř v přímé trase, místy je hluboké až dva metry a opevněné betonovými tvárnicemi. A ačkoli je celá lokalita součástí přírodního parku Čeněk - Čihadla, Rokytka rozhodně moc přírodně nepůsobí. Technické úpravy koryt vodních toků zde působí cize, a navíc jsou nevhodné pro vodní rostliny a živočichy. Lokalita není příliš atraktivní ani pro rekreaci Pražanů. Revitalizací území však dojde ke zpřírodnění celé lokality. Korytům potoků bude vrácen přírodě blízký charakter, a v jejich okolí navíc vznikne velké množství drobných vodních ploch. V rámci revitalizace suchého poldru bude Svépravický potok odkloněn na sever až k přilehlému lesu a podél lesní cesty povede v trase stávajícího příkopu až k psímu cvičišti, kde se opět setká s Rokytkou. Prodloužení potoka bude o cca 1,1 km. Také soutok Hostavického potoka s Rokytkou bude posunut dále po proudu. Hostavický potok tak před soutokem stačí ještě opsat několik oblouků. Nové koryto Rokytky povede v několika obloucích středem suchého poldru a na třech místech bude křižovat původní trasu. Původní koryto Rokytky bude částečně zasypáno. Ponechané hlubší části starého koryta budou rozšířeny, a vznikne tak soustava průtočných a neprůtočných malých vodních ploch. Hloubka nových koryt bude maximálně 1m a sklon svahů 1:2. Ve vodních plochách budou některé břehy ponechány kolmé pro ptáky, kteří využívají tato stanoviště k hnízdění. Nová koryta vodních toků budou osázena doprovodnou vegetací, a to nejen keřovou a stromovou, ale i různými druhy mokřadních kvetoucích rostlin. Zahájení prací závisí na zajištění finančních prostředků z fondů EU. Podle předpokladů realizačního týmu by však práce mohly začít v létě 2007. Celá akce by měla být dokončena v srpnu 2008. Revitalizace koryta Rokytky je součástí velké krajinářské studie přírodního parku Čeněk - Čihadla, v rámci které budou pole v okolí suchého poldru přeměněny na nové louky a lesy s množstvím cest a pěšin. Předpokládá se, že celá lokalita se stane vyhledávaným místem rekreace Pražanů.
Ing. Jiří Karnecki,
odbor ochrany prostředí
Magistrátu hl. m. Prahy